Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Dělič napětí zatížený a nezatížený

10

Nezatížený

V podstatě se jedná o dva, nebo více rezistorů zapojených do série ke svorkám zdroje. Úbytek napětí na některém z nich využijeme pro napájení dalších obvodů.

Zatížený

V praxi se používá dělič zatížený (počítá se s odporem spotřebiče)

Příklad
Jaké bude výstupní napětí zatíženého děliče, je-li
R1 = 82 Ω
R2 = 440 Ω
RZ (R3) = 440 Ω
U1 = 39,9 V
U2 = ?

  1. Karel Karel

    copak tady si někdo přivlastňuje obecný princip odporového děliče, že zakazuje „kopírovat“ 🙂 ?

  2. Peťan: Nejde přímo o samotný princip děliče, ale jde o to, nezkopírovat celý text „jedna ku jedné“ na jinou stránku. Existuje spoustu stránek, kde veškerý obsah je zkopírován stylem „Ctrl+C, Ctrl+V“. Konkrétně tento článek je v podstatě pouze vypočítaný vzoreček. Ale u ostatních článků je třeba i delší doprovodný text a obrázky, s kterými jsem si dal nějakou tu práci a kdyby to někdo vydával za svoje dílo, bylo by to trochu nefér…
  3. Jaromír Jaromír

    Zdravím a prosím o informaci na uvedeý mail. Ve schematu je uveden odpor R3, ale va výpočtu je nějaký Rx, který ve schematu není. Mám to chápat, že Rx=R3? Děkuji za odpověď. Přejí pohodové svátky. J.J.

  4. Peťan: Viz druhý obrázek (červeně orámovaná oblast). Na druhém obrázku je Rx popsán i vypočítán. Rx je odpor paralelního spojení odporu R2 a R3. Na mail neodpovídám, je to napsáno dole u vkládání komentářů.
  5. Jan Marustak Jan Marustak

    Prosim o informaci,jak se pocita odporovy delic ve zpetne vazbe spinaneho zdroje,kde se hlida napeti na dvou vystupnich vetvich a vystupni napeti delice je 2,5 V pro referencni IO.
    Například v tomto schématu
    http://www.eserviceinfo.com/…_t_2200.html

    • Sharkus Sharkus

      schéma se mi nedaří načíst. obvykle se to však řeší tak, že poměr jednotlivých výstupních napětí je pevně dán hardwarově (např. odbočkama výstupního trafa) a jako referencní napětí se bere jen jedna hodnota kterou výrobce považuje za nejpodstatnější (u starší logiki to bylo 5V a proto jsou například AT a ATX zdroje právě reulovávy od této hodnoty). Zpětná vazba je poté buď přímo přivedena na vnitřní komparátor regulétoru, nebo jde na optočlen pro galvanické oddělení primáru (kde se nalézá řídící část) a sekundáru. Zde je často ještě využíván zdroj referenčního napětí jako třeba TL431 oproti kterému se výstup provnává. a řídící logika tak už jen dostává informace typu „přidej“/“uber“

  6. Franta Franta

    Měl bych takový menší dotaz.. Jak se chová zatížený dělič?

  7. Peťan: Na zatíženém děliči (což je vlastně každý) klesá na výstupu napětí podle zatížení. Spočítej si jeden dělič zatížený (viz příklad) a stejný dělič, ale bez zátěže (bez Rz). Uvidíš, že na nezatíženém je větší napětí. Je to logické, protože dělič není „tvrdej“ zdroj – čím větší odpor bude mít R1, tím bude dělič „měkčí“.
  8. jakub krejčí jakub krejčí

    potřebuji pomoct pls nechápu to.

  9. Nikdo Nikdo

    Dobrý den,
    nechápu moc, proč při zatíženém obvodu, tedy obvodu, kdy připojujeme spotřebič je náhradní schéma paralerní.
    Přece stačí zatížení obvodu(spotřebič) znázornit jako R2, tedy seriové zapojení.
    Máme spotřebič, u kterého známe jeho maximální napětí, které snese a taky maximální proud, který snese. Z toho si můžeme vypočítat jeho odpor. Jelikož známe napájecí napětí a maximální proud spotřebiče který snese. Vypočítáme si celkový odpor obvodu tak, aby při vydělení napětí odporem obvodu sme dostali maximální proud spostřebiče. Pak už jen odečtem odpor spotřebiče od celkového odporu a máme R1. Nechápu tedy, proč tam je paralerní zapojení. Přeci se nám proudy rozdělí ve větvích a to nechceme. Zbytečně pak přijdeme o výkon spotřebiče.

    • Sharkus Sharkus

      No pokud zajistíš konstantní odběr spotřebiče tak máš samozřejmě pravdu. JENŽE, ona v podstatě ani obyčejná žárovka nemá stejný odpor po celou dobu (i když se tomu dost blíží a proto se v tomto zapojení taktéž používá). Další příklad kde se to běžně používý a většina lidí si ani neuvědomuje že jde v podstatě o dělič, je obyčejný předřadný odpor před ledkou, či zenerkou. Dále se toho často využívá také pro tepelné odlechčení lineárních stabilizátorů, kde se část výkonnové ztráty přenáší z aktivního prvku (stabilizátor/tranzistor) na předřadný odpor. Pokud však potřebuješ spolehlivě zabezpečit napěťové úrovně na výstupu, tak se prostě bez pevně daného poměru (R1 ku R2) neobejdeš. samozřejmě se to nepoužívá pro napájení spotřebičů v klasickém slova smyslu ale slovem zátěž je zde myšlen například vstup mikrokontroléru, OZ, logických obvodů a tak podobně. Používá se to nejčastěji právě v jednoduchých převodnících logické úrovně. oproti například odporu se zenerkou je to spolehlivější a hlavně rychlejší (jak jistě víš ze školy dioda ve skutečnosti nevede okamžitě ale potřebuje určitý přechodový čas). Zkráceně řečeno. Při návrhu děliče musís již předem vědět jak ho chceš zatěživat a podle toho zvolit jeho hodnoty (jde především o rozdíl výstupního napětí v zatíženém/nezatíženém stavu). Klidový proud děličem však musí být vždy podstatně větší, nežli proud kterým jej chceš zatížit.

  10. Marek Štafl Marek Štafl

    Zdravím,
    měl bych takovou otázku:
    Potřebuji ze vstupního napětí 12V „udělat“ na výstupu 5V. Takže bych použil pro R1 1.8k a pro R2 1.3k odpor, což znamená, že výstupní napětí bude cca 5.03V. Použil bych klasické odpory s výkonem 250mW (0.25W). Jak vypočítám maximální proud, který může odebírat spotřebič, který na těch výstupních 5V připojím, aniž bych přetížil (spálil) ty odpory v tom děliči?
    Děkuji.

    Peťan: Dělič je spíše vhodné počítat na konkrétní zátěž, jinak napětí není stabilní. Spočítej si nezatížený dělič a třeba s odběrem 100 mA. Uvidíš jak se ti budou odpory lišit. V případě, že nevíš jaká bude zátěž, doporučuji použít stabilizátor – třeba 7805, nebo spínaný. Samozřejmě záleží na použití.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.