Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Elektrické vedení a rozvody elektřiny v USA

33

Rozvodná soustava v Americe se v několika ohledech liší od té středoevropské. Počínaje rozdílným napětím, tvarem zásuvek až po stavbu distribučních transformátorů a sítí… Zde by měl být stručný přehled americké distribuční soustavy.

Pro případné rozepře – evropská i americká distribuční soustava mé své výhody i nevýhody. Jak v distribuční části, konstrukci rozvaděčů apod.

Vše zde nemusí být na 100% správně. Případné nalezené chyby pište do komentářů. Text níže jsou pouze poznatky, které jsem našel různě na internetu. I když jsem je ověřoval z více zdrojů, nemusí být úplně správné.

Distribuční transformátor

Vedení od elektrárny k domu (VN)

Vysoké napětí z elektráren je transformátory přeměněno na Extra vysoké napětí (EHV – Extra High Voltage) 138 až 765 kV. Na dlouhých trasách je napětí ještě vyšší. Dále se výjimečně používá stejnosměrné napětí (HVDC – High-Voltage Direct Current).

K distribuci elektřiny od menších elektráren a do větších továren se používá vysoké napětí (HV – High Voltage) 110kV a více.

O úroveň níž je vysoké napětí o několika úrovních. Běžné jsou linky 4 kV, 7 kV, 12 kV, 19 kV, 22 kV, 33 kV (které se mohou při nedostatečné kapacitě upgradovat na 35kV). V zástavbě se standardně táhne jedna fáze a nulový vodič, který je na každém sloupu uzemněn. Pokud je vedení nedostatečné, tak se zároveň s první fází táhne druhá fáze otočená o 180°. Sloupy jsou obvykle na tuto úpravu připraveny.

vn vedení. Popisky myslím netřeba překládat

Specialitou je tzv. vedení SWER (Single-Wire Earth Return), které je pouze jednovodičové s napětím 12,7 kV, nebo 19,1 kV proti zemi. Toto vedení se používá v odlehlých oblastech, kde je levnější natáhnout pouze jednodrátové vedení na úkor větších ztrát. Lze zde ušetřit až 50% ceny proti dvouvodičovému vedení a až 70% proti třívodičovému vedení. Navíc není nutný tak velký počet sloupů jako u jiných soustav. Sloupy mohou být vzdálená i přes 400 m.

Vedení se musí dobře uzemnit (cca 6 m do země), impedance je 5 – 10 Ω. Přípustné krokové napětí je 20 V na metr.

SWER (na výstupu 2× 240 V, nebo 2× 120 V)

Základem „domovní“ instalece je malý transformátor (obvykle 5 kVA, 10 kVA, 25 kVA), který je napájen jednofázovým (většinou), nebo třífázovým vysokým napětím a na výstupu dává nízké napětí o několika úrovních. Z transformátoru jsou obvykle napájeny pouze jednotky domů. U nás je z jednoho transformátoru (samozřejmě podstatně většího) „živena“ celá vesnice, nebo část města.

Vedení nízkého napětí (LV)

Split-phase

Napájecí napětí transformátoru je od 12 do 35 kV a je pouze jednofázové. Výstup je někdy označován jako dvoufázový. Napětí mezi vodiči V1 a V2 je otočeno o 180°. Střední vodič je spojen se zemí. „Fáze“ nejsou označovány „phases“, ale „legs“.

Toto vedení je používáno jako běžné domovní, nebo malé komerční.

Napětí

  • V1+N / V2+N= 120V
  • V1+V2 = 240V
Zapojení transformátoru Split-phase

Běžný transformátor Split-phase. Přívod 1f, vývody V1, V2, N

Takhle se vyrábějí „popelnicové“ transformátory.

High-leg delta

Pokud je potřeba třífázový rozvod lze použít zapojení „High-leg delta“. Napájení je třífázovým vysokým napětím a na výstupu je nízké třífázové vedení + nula. Na rozdíl od našeho vedení ovšem není na všech fázích proti nule stejné napětí! Sekundár nemá vyveden střed hvězdy, ale je zapojen do trojúhelníku a nula je vyvedena z odbočky na jenom vinutí. Na výstupu je tedy 2 × 120 V (pro běžné spotřebiče), 3 × 240 V (pro třífázové spotřebiče) a 1 × 208 V. Výstup s napětím 208 V proti zemi musí být barevně označen (většinou oranžový drát).

Napětí

  • SA +CT / SC+CT  = 120V
  • SA+SB / SB+SC / SC+SA = 240V
  • SB+CT = 208V
Zapojení High-leg delta transformátoru
Transformátor High-leg delta

Elektrická instalace v domech

Po elektroměru (vzhledem připomíná u nás používaný vodoměr; je připojen jako nožová pojistka, takže jde jednoduše odpojit) následuje domovní rozváděč s hlavním jističem, u kterého je přijatelné minimum 100 A. Běžné jsou 200A jističe. Jistič je většinou dvoupólový (zapojení splith-phase), jsou jištěny dvě „fáze“. Nula je napojena přímo. Z tohoto jističe jsou napojeny vedení k dalším podružným jističům.

Typický severoamerický analogový elektroměr

Domovní rozváděč

Jističe jsou pouze nasunuté na měděné, nebo hliníkové liště. Vodiče jsou připojeny šrouby. Jističe jsou proti našim zvyklostem otočené o 90°, rozvaděč je tedy „na výšku“. Na první pohled jsou nám běžně známé jističe vzhledově alespoň o dvě generace napřed. Tyto jističe spíš připomínají bakelitové Krompašáky.

Na fotce výš si všimněte několika zvláštností. Napájení je provedeno třemi černými vodiči. Nulový je označen (na obou koncích) bílou páskou. Z jističů vlevo jsou napojeny „fáze“ na bílý vodič, který se běžně používá jako nulový. Konce jsou proto označeny černou páskou. Dole jsou čtyři AFCI (přístroje s modrozeleným tlačítkem) – zařízení pro ochranu proti jiskření (tzv. obloukové ochrany). Což je vlastně jistič s přidanou elektronikou, která vyhodnocuje proudové charakteristiky, které vznikají při jiskření.

Edit 2017: Tyto přístroje se začínají rozšiřovat i u nás. OEZ prodává tento přístroj jako AFDD, což je vlastně stejný přístroj jako dodává Siemens. Obdobný přístroj má i Schneider.

Americký 1f jistič (20A)

Hlavní 2f domovní jistič (100A)

Starej ‚Krompašák‘ a moderní náhrada…podoba staršího provedení s americkým jističem se nezapře

AFCI (u nás AFFD) 20A. Bílý drát slouží k připojení na nulovou lištu. Je veden přímo do vnitřku přístroje

AFCI uvnitř (na levé straně uspořádání běžného jističe, vpravo elektronická jednotka vyhodnocující jiskření). Všimněte si dvou proudových transformátorů (uprostřed DPS). Černý vyhodnocuje proud přístrojem a bílý vyhodnocuje reziduální proud.

Použité jističe v rozváděči

  • Hlavní jistič: min 60 A (běžné minimum v novostavbách 100 A)
  • Zásuvky (GFCI): 20A
  • Světelné obvody: 15A

 

Barvy vodičů

  • Fáze: černá, červená, modrá, oranžová (high-leg delta), někdy i jiná barva. Bílá jako fáze musí být na koncích označena (většinou černá páska).
  • Černá, červená a modrá jsou použity pro fáze v rozvodech 120/240V
  • Hnědá, oranžová a žlutá jsou použity v rozvodech High-leg delta (120, 208, 240V)
 
  • Nula: šedá, bílá (i s pruhem), bez izolace
 
  • Zem: Holý, zelená, zelené pruhy. Větší kabely mohou být černé a přebarvené, nebo jinak označené (páskou)

Nejčastěji použité je značení Černá – červená – bílá; ochranný vodič bez izolace. Spojování drátů se běžně provádí pomocí stáčecích svorek, u nás známých jako Ideal. U nás se dříve běžně používaný „věneček“ nahrazuje klecovými svorkami Wago.

Barvy vodičů; tučně označený vodič PE může být i bez izolace. V ČR se používají barvy EU (IEC 60446)

Stáčecí konektor Ideal

Spojení kabelů v instalační krabici

Běžné zásuvky v Americe jsou typu NEMA 5. Tento typ se dělí na několik podtypů podle napětí a proudu. V domovních instalacích se téměř výhradně používají dvojzásuvky NEMA5–15, které mají buď společnou fázi, nebo i rozdílnou!
O kousek níž se můžete podívat, jak se zapojuje běžná americká zásuvka. Všimněte si dvou šroubů na stranách zásuvky. Ty jsou propojeny kvůli navázání na další okruh. Propojku ale lze odskřípnout a tak do každé ze zásuvek zapojit jinou fázi.

Jak se dělá elektrika v amerických domech (většinou dřevostavby) si můžete také prohlédnout na portálu Elektrika.cz.

Zásuvka typu NEMA

Přehled použitých zásuvek NEMA

  1. Ernest Ernest

    Váš článok sa mi páči, jednoduchým spôsobom vysvetľuje zložitú elektrickú sústavu v USA. Zaujímavé je vedenie SWER , bol som na jednej farme v USA a bol som veľmi prekvapený týmto zapojením, výstup z transformátora ale bol dvakrát 120 V a nie dvakrát 240V ako uvádzate. Nevylučujem však, že sa používajú obidva druhy.

  2. Martin Martin

    Dobrý den, Mám jen malí dotaz a asi (zbytečný ale nevadí)
    Který je lepší naše zásuvka nebo Americká a jak to vypadá uvnitř zásuvky příklad: http://www.vseumel.cz/…asuvky-6.jpg
    PS: to na obrázku není má zásuvka 😀

  3. Peťan: Nějak nechápu dotaz… Každá zásuvka je konstrukčně trochu jiná. Naše zásuvky jsou stavěné na 230V a 16A, americké mají jiné parametry. To co je na obrázku je zásuvka ABB Klasic, dříve Elektro Praga. Dříve naprostý standard v domovních instalacích..
  4. Martin Martin

    No ta oprava a vnitřek vypadá jinak než u naší a vypadá i na lehce opravitelnou.
    PS: Jen malí dotaz stalo se mi dnes že zásuvka zajiskřila přitom na tom nic není připojeno dáte my radu a může to i člověka zabít ? Díky předem.

  5. Peťan: Zásuvka není rozhodně věc, která by se měla opravovat. Pokud v zásuvce jiskřilo a není do ní nic zapojeno, je v ní zřejmě přechodový odpor (povolený šroubek, uhořelý drát) na vodiči do další zásuvky. Rozhodně to není bezpečný stav a mohlo by dojít k požáru! (Ano, přesně takhle vznikají požáry) Doporučuji zavolat elektrikáře. Pokud máte instalaci v hliníku, doporučuji kompletní kontrolu el. instalace!.
    • Michal Michal

      Rozvody v hliniku se resi davno podlozkami CupAl.

  6. Martin x Martin x

    [1] Ernest: Nevím proč Ernest píše…….Váš článok sa mi páči, jednoduchým spôsobom vysvetľuje zložitú elektrickú sústavu v USA.
    Složitá el. soustava v USA ???
    Právě že je velmi jednoduchá !!! Jednodrátový rozvod k trafům (oproti složitému třífáz. rozvodům tady) Dvoufáz. rozvod do domů jen pár metrů od trafa (oproti třífáz. rozvodům po celé obci jako tady.)
    A v tom obrázku je skutečně chyba, v USA je rozvod 2×120V proti nule, a 1×240V proti těm dvou fázím. Jen co se ušetří práce a mědi a ostatního materiálu, na takovéto jednoduché rozvody !!
    Na těch 240V v domácnosti mají jen sušičku na prádlo a sporák, ostatní je rozfázováno na 120V na všechny ostatní spotřebiče.
    Je to strašně jednoduché, elektroměr je vyměněný za 15 vteřin i se zaplombováním, jen se nasune jako nožová pojistka, proto je tam tak vysoká produktivita práce. Tady mění se šroubovákem elektroměr 10 minut, když to dobře jde. 🙂

  7. Peťan: No, spíše než složitá je rozdílná.
    Myslím, že u nás máme vedení podle jednoho vzoru a toho se držíme – 3f VN rozvod, 3f NN rozvod (k domu TN-C, poté rozdělen na TN-S), relativně jasně definované barvy vodičů, malý počet typů domovních zásuvek (230 V 16A; 400 V 16A; 400 V 32A; nepočítám 4kolík, který se stejně v nových instalacích nepoužívá). Naopak v něčem je takovej bordel, že se ani na Elektrice nedohodnou 😀
    Díky vyššímu napětí není potřeba takový proud – slabší kabely, menší jističe. Rozvaděč v USA je spíše taková skládačka. Tady by taky šlo udělat něco podobnýho pomocí propojovací lišty samotných jističochráničů apod…ale to se znatelně navyšuje cena. Takže cesta s centrálním chráničem je cenově schůdnější.
    Prostě bych to neviděl, že my to máme lepší a USA je shit, nebo opačně. Prostě na obou stranách jsou jistá pro i proti…
    • Martin x Martin x

      Vždy je v jednoduchosti síla a oni to mají velmi jednoduché oproti našim 3F NN rozvodům. Proč a na co mám doma tři fáze 🤦‍♂️ když to funguje i s 2F jak vidno u nich. A kdyby měli naše napětí tak je to úplná špička. To, že mají jen 120V je trochu handicap, ano mají zase vyšší proudy, silnější vodiče a jističe atd., ale kdyby měli stejné napětí jako my tedy 230V a 400V bylo by to bez chyby. A ty jejich krásné velké (kovové) rozváděče jak se v nich hezky pracuje a popisky jsou čitelné, aniž bych musel kroutit hlavou jako u nás popsané na stojato a hlavně u nás ty rozvaděče z plastu a všechny MALÉ, všechno je tam namačkané, strašná práce a o opravách nebo výměně jističe ani nemluvím.
      Takže mají to všechno lepší než tady, tedy myslím konstrukčně, vyjma ale výšky napětí.
      A barvy vodičů neřeší (já taky ne) barák jsem si nátáhal všude a všechno 3A protože jsem to dostal (500m) téměř za bednu hrušek. Mám to označeno všude proužkem barevné izolačky, kde hnědý jsem si označil ZŽ a ty dva černé mám jeden z nich označen modrým proužkem. A zásuvky mám všude německé dostal jsem je zadara a jsou krásné a lepší než české s kolíkem.

      • Jan Jan

        No tak ty máš v hlavě dobře hnědo. Kdybys dostal drát do plotu a hromadu izlolačky, máš doma topný stěny.

        • Martin x Martin x

          Nechápu. Jaký zas topný stěny ? Mám v podlaze topné fólie, položeno svépomocí za jeden den!! Ale o tom jsem nepsal. Je bezúdržbové, nikdy se to neposere, nebo nemělo by a taky na tom není co. Max. může odejít bezkontaktní relé, ale to se ještě nestalo za 4 roky. Lze použít i mech. relé, ale je slyšet hlavně v noci cvakání. Takže lepší je bezkontaktní. Na každou místnost je jedno relé. 1000x lepší než nějaké TČ kde je hafo elektroniky a hlavně mech. dílů, je to drahé a navíc musíš vybudovat všude radiátory a trubky k nim, což je velmi nevzhladné.

          • Ivan Macek Ivan Macek

            Jana si nevšímej, je to provokatér, kdysi 120V rozvod u nás zavedl po vytvoření ČSR Masaryk, po válce komouši vše zrušili a naběhli na evropskou- rozuměj Německou normu 220V, s celým komplikovaným zabezpečovacím sajrajtem. V Americe vše zůstalo původní od dob Tesly, a oplatilo se to. Možná by fakt stačilo zvednout napětí na generátorech na 240V jako základ fáze.

  8. Luděk Luděk

    Dobrý den, zajímalo by mne jak je to s napětím 3×480V …Je to jiná soustava dráty? nebo se toto napětí nějak odvodní z 2×120V nebo 1×240V?
    Prosím, máte někdo schéma odkaz – abych to konečně pochopil?

    Děkuji s pozravem
    LS

  9. TEO TEO

    chcel by som vedieť ako funguje nap 3f motor a v USA čo majú miesto toho. majú dve fázi…

  10. Jorck Cherry Jorck Cherry

    Paradní A ted by mely zajimalo jakto mají v Anglii a Emiratech …

    • Franta Franta

      V Anglii to mají harmonizované s EU s tím, že někde přežívají původní systémy, viz odkaz dole. Napětí v domovních rozvodech je 240 V, 50 Hz; mají ovšem zcela odlišné zástrčky (tři hranaté kolíky). Vůbec nešetří pojistkami, můžete je najít přímo v zástrčkách (vypadají přibližně jako přístrojové pojistky) i v zásuvkách (jejich součástí někdy jsou i vypínače ).
      Perlička: ve starším domě jsem viděl rozvodnou desku s elektroměrem a klasickými porcelánovými pojistkami. Nad deskou leželo prkénko s několika výřezy, zjevně profi výroby, ve kterých byly namotány různě tlusté neizolované drátky – ano, bylo to na opravu těch pojistek (u každého drátku byl uvedeno, na kolik ampérů je). Pan domácí říkal, že se to dalo ještě před nedávnem koupit a že to používá dlouhá desetiletí :-).

      https://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_wiring_in_the_United_Kingdom

  11. Grygarský Grygarský

    [2] Martin: pro Martina výše – na tvou otázku, kerá zásuvka je lepší, zda emerická, nebo naše, tak jednoznačně – EMERICKÁ !
    Tady neni co přemejšlet. A všichni si tady musíme uvědomit, že americká demokracie je nejlepší, máme se co učit! Je to vidět i na technice. Třeba trafa.Pak jednoduché, jasné, demokratické rozvody elektrické energie. Obslouží i děcko! EUtopická komise EU se topí ve svých problémech, a pořád si vymejšlí další, nejnověj se zamýšlí, jak narvat nové předpisy a zákony, kdo může brát do ruky fén na vlasy, zda ženy východní EU, nebo jen africké ženy. Ty německé samozrejmě můžou. A dále zákon o umístění světla na kole, zda výš jak 105cm, nebo níž.Také se mají naše rozvody SELV a SELČ také do detských hraček v koupelně, rovněž v napáječkách pro slepice. A stále máme co dohánět USA,,, čéče, vždyť yenkíjům stačil až dosud Teslův model systému rozvodů,výroby el.energie, a vše co je k životu potřeba, u nás už budeme mít možná i baterkové elektrárny, vodkud se bude elektřina vozit v bednách do velkoskladů,,, ať žije Emerika, na věčné časy a nikdy jinak!

  12. Iindian Iindian

    Asi nejlepší by bylo okopírovat od USA zahraniční politiku. Humanitární bombardování, občas schodit nějaký nepohodlný režim a taky by se hodilo několik základen v zahraničí, aby jsme snížili nezaměstnanost.

  13. Peťan: Jako nevím, co to má společnýho s článkem, ale dejme tomu….
  14. Matfra Matfra

    Dobrý den, jen pro doplnění. Článek popisuje pouze jeden typ rozvodu. Momentálně zapojuji technologii na Floridě a zde je rozvod 208 V sdružené napětí a 120 V fázové. Dále používají rozvod 480 V sdružené a 277 fázové. Popsaný rozvod je někde používán také. Pokud budete něco vyrábět pro USA je podle místního elektrikáře vždy potřeba nejprve prověřit jaký přívod je do dané budovy veden. Oni (elektrikáři v USA) si to také zjišťují než začnou navrhovat technologii. Díky za článek a snad to zase pomůže někomu dalšímu.

  15. Peťan: Velice děkuji za komentář. Vážím si toho!
    Jak píši v úvodu, jsou to pouze poznatky z internetu z různých zdrojů. Pokud byste měl nějaké další informace, nebo nějaké fotky, či zajímavosti, tak bych za ně byl neskutečně vděčný a doplnil bych je do článku.
    Kde používají rozvod 277/480 V? Je to nějaká průmyslová síť, nebo i běžně v domech?
    • Martin x Martin x

      277 / 480 nebo 440V převážně jde do dílen, fabrik, ale měli jsme to i v hospodě, kde fritéza a velká trouba jela na 440V a kompresory na chladící místnost jel na 277V jinak vše ostatní na 120V venku bylo odlišné trafo, než jaké mají domky 1x 230V a 2x 120V

      Peťan: To mi nepřijde jako úplně jednoduchý řešit, jestli je někde 120, 240, 277, 440, 480, jedna, dvě, nebo tři fáze… U nás je 230/400 V víceméně všude.

  16. Tom Tom

    [9] Grygarský: prijdete mi jako proamericky extremista. Tem indianum to stacilo protoze je vyhubili. Klidne se tam odstehujte. Pravda je ze mame mnohem lepsi rozvody

    • Martin x Martin x

      Ne lepší, ale složitější, všude tři fáze, na co já potřebuji doma tři fáze, když to jde 2x xxx a 1x yyy ano lepší je mít 230 a 400V než 120 a 230V mají vyší proud, ale jednoduší to mají k trafům (jeden drát) a domú 3 dráty (2x 120V a 1x 230V)

      Peťan: Vezměte v úvahu, že ne všichni mají stejné požadavky jako vy. Chápu, že v bytě stačí třeba jenom jedna fáze. Ale v domě, kde je elektrický bojler, elektrický sporák, případně tepelné čerpadlo, nebo když má někdo doma nějakou mašinu, atd. Zátěž lze rozložit na tři fáze. Ale v globálnějším hledisku jsou tu jednotlivé ulice, jednotlivé úseky VN. Neříkám, že to nejde provést i „americkým způsobem“. Ale tohle je u nás variabilnější a stále stejné, podle jednoho vzoru.

      • Albert Albert

        Pokud mám jednu fázi s adekvátně vyšším výkonem, tak žádné rozfázování pro troubu a boiler nepotřebuju. Jediný případ, kdy rozfázování výkonu opravdu využiju jsou ony třífázové motory. O tom v článku také píšou pod názvem „High-leg delta“, kde dostanete normální sdružené napětí 3×240 V.
        Stejně tak není větší počet fází potřeba u rozfázování na ulice. Jakou by to mělo výhodu? Naopak je výhoda neřešit nevyrovnaný odběr jednotlivých fází.

        Peťan: Opět jste ale jenom plus minus v domě. Když bude odběr řekněme 8 kW (takový běžný maximální odběr běžné domácnosti bez elektrokotle, elektromobilu apod.), tak jste na 35 A. Kvůli tomu v Americe se do domu běžně tahají průřezy jak u nás do fabriky. Rozfázování je nutné ale stejně provést minimálně v části distribuce – generátory v elektrárnách jsou třífázové, tedy v distribuci jsou stejně všude tři fáze. Množství distribučních transformátoru se musí rovnoměrně rozfázovat. My tu máme distribuční trafa zapojená do lomené hvězdy, ta dokáže částečně „vyrovnat“ asymetrii zatížení. U nás se tři fáze posouvají až na nejnižší úroveň. Na druhou stranu kvůli tomu nemusíme mít několik různých napěťových hladin, typů zásuvek, několik typů zapojení traf, a v místě kde není možné mít 3f si do domů kupují 3f generátory. Viz třeba komentář výše. Sice mají všude „jednu fázi“, ale několik napěťových hladin.

  17. Martin Martin

    Velmi ma zaujíma akú hrúbku vodič má na zásuvky a svetlo v USA. Či takú ako na Slovensku zásuvky 2.5mm a svetlo 1.5mm

  18. Peťan: V USA používají samozřejmě jiný systém značení průřezu vodičů – AWG. Co jsem koukal, používají pro 15A jističe AWG14 (2,08 mm2) pro Cu vodiče a AWG12 (3,31 mm2) pro Al vodiče . Pro 20A jističe je to AWG12 pro Cu vodiče a AWG10 (5,26 mm2) pro Al vodiče. Pro 30A jistič je to AWG10 pro Cu vodiče. Hliníkovými vodiči myslím poměděné hliníkové vodiče.
    • Martin x Martin x

      Hliník už jsem tam neviděl nikde už dávno (v r. 1990) vyjma přívodních to jsou ty tři co jsou vidět nahoře jak jdou navrchu do rozvaděče. Ale jinak je to tak (AWG) co jsem, tam zapojoval, tak světla jsou asi jako u nás 2,5 a zásuvky o něco silnější. Jen ke sporáku a sušičce (pokud není na plyn, což je, nebo bylo tam dost populární) jsou vodiče hodně silné spletené, nikoli jeden drát.

  19. Barák Barák

    Prosím Vas ake su farby vodičov pre ovládanie

    Peťan: Ovládání čeho? Pokud se otázka týká motorů, nebo elektroinstalace, doporučuji navštívit stránku Elektronika a tam si najít příslušné téma.

  20. Milan Milan

    Díky za super článek! Když jsem poprvé viděl domovní rozvaděč v normálním rodinném domku v USA, myslel jsem si, že je ještě z předválečných dob, ovšem majitel mě ujišťoval, že je pouhých pár let starý. No nechtělo se mi tomu věřit 😀 Vypadá to pro Evropana fakt dost archaicky. Hlavní jistič bývá často 200 A, což je pro našince taky tak trochu šok, zde je v RD nejčastěji 3 x 25 A, v bytě někde v paneláku obyčejně max. 1 x 25 A. Zásadní výhodu v US rozvaděčích vidím unifikovanost. Když je špatnej jistič, elektrikář ho vycvakne a nacvakne novej a přišroubuje vodič, který vede ke spotřebiči. Neřeší žádné spojovací lišty, nebo klemování k ostatním jističům, to je vše pod jistči a součástí rozvaděče. Standardní NEMA 5 zásuvky v domácnostech jsou nejčastěji v provedení dvojzásuvka montované ochranným kolíkem dolů, širší štěrbina (nula) je vlevo a užší (fáze) vpravo. Jako zásadní nevýhodu NEMA zásuvek považuju to, že štěrbiny pro kolíky jsou v rovině vlastního tělesa zásuvky a kolíky na zástrčkách jsou v celé délce kovové, je tedy poměrně velmi snadné se dotýkat kolíků v okamžiku, kdy jejich špičky jsou již v zásuvce a hrozí tak snadno úraz elektrickým proudem. To je u našich a podobných (SCHUKO) zásuvek elegantně a jednoduše vyřešeno „nátrubkem“ v tělese zásuvky, díky kterému nešikovné prsty prostě nemají šanci být v kontaktu s kolíky zástrčky v okamžiku jejího připojování do zásuvky. Proudové chrániče se v US domácích rozvodech teprv zabydlují, rozhodně to není standard. No a pak fakt vyplývající z de facto polovičního napětí, tedy abyste dosáhli stejného výkonu spotřebiče, potřebujete dvojnásobný proud. K výkonným spotřebičům bývají přívodní kabely, jako u nás k míchačce 😀 Ještě tu někdo zmiňoval britskou zástrčku – ta je nejnebezpečnější ležící na koberci kolíkama vzhůru, pokud jdete potmě a naboso 😀 😀

    • Mike Mike

      Proudové chrániče naopak standard jsou, či přesněji NEC vyžaduje GFCI pro všechny zásuvky v koupelnách, kuchyních a v několika dalších situacích také AFCI. Což samozřejmě neznamená že tomu tak všude je, ale domácích rozvodech v novostavbách a rekonstrukcích už musí být.

      Jinak naprostý souhlas. Taky norma neuvádí zda se ty zásuvky musejí instalovat kolíkem nahoru nebo dolů, tak si to každý dělá jak chce; někdo zastává názor že kolík nahoru je bezpečnější kvůli situacím kdy jsou exponované živé kolíky protože zásuvka už nedrží, jiný si myslí že je to způsob jak viditelně označit spínané zásuvky (což je taky parádní vynález teda), takže čert se v tom vyznej.

      • Michal Michal

        Chranice jsou povinne v prostorach se zvysenym nebezpecim.

  21. Jirka Jirka

    nejlepší zásuvka je samozřejmě ta naše! Respektive belgicko-francouzskej koncept z třicátých let, německý Schuko zásuvky taky nejsou špatný. Zato ten americkej bastl je snad nejhorší vynález na světě. Jak píše Milan, nejen že se můžete dotknout kolíku prstem když už je pod napětím, ale navíc díky tomu, že americké zásuvky nejsou zapuštěné, přenáší se veškerá síla přímo na kolíky. To má za následek, že se časem vychechlají kontakty v zásuvce a zástrčka pak vypadává, nebo začne topit. Američani to běžně řešej tak, že kleštěma zvohnou na vidlici kolíky, aby to v té jejich zásuvce vůbec drželo. Pracoval jsem přes rok v Kanadě a ve Státech jako uklízečka a údržbář v hotelu a mohu říct, že jsem si s těma jejich zásuvkama užil svoje. Například když vysáváte a každou chvilku vám vypadne šňůra ze zásuvky. Pak teprve člověk ocení takovou obyčejnou věc jako je zásuvka, když se zase vrátí domů.
    O historii zásuvek v Evropě např zde: https://elektrika.cz/data/clanky/jtbsz021108

    • Rosťa Rosťa

      A co z toho, že máš doma fest zásuvky, když silněji potáhneš kabel a pružiny v zásuvce jsou festové, tak vyrveš komplet zásuvku ze stěny i s dráty. A tohle se stává hopdně často. To víš, naše norma je festová, hlavně že byrokracie, a předpisy. Jen praxe pokulhává a pak ešopy vydělávají.

  22. lex lex

    česká elektrická norma je jednou z nejlepších a stejné je to i s naší distribuční soustavou.. americkej bordel je nechutnost prvního kalibru a dělat tam elektriku je naprostej humáč a zpola sebevražda.. u nás je všechno hezky učesané, rozdělené a označené.. a pokud někde něco není v pořádku zpravidla je to do očí bijící a i laik to pozná!! kdyby měli v usa stejnou normu soustavu i techniku byli by na to stokrát líp!!🥱

    • Milan Milan

      Jo tak to jste neviděl elektroisntalaci třeba na takové Ukrajině, stačí v normálním bytovém domě. Proti tomu je i nejhorší US instalace naprostý řád a pořádek. Oni vůbec neřeší nějaké barvy vodičů, spoje jsou často realizované stočenými dráty omotanými izolačkou v krabici pod tapetou, dvoudrátové rozvody v hliníku, do jednofázové zásuvky zapojenej elektrickej sporák s celkovým příkonem 10 kW a diví se, že vypadává jistič… Děs a hrůza.

    • Martin x Martin x

      V jednoduchosti je VŽDY síla ! 💯✔ Takže žádný bordel a nechutnost kalibru! 🤦‍♂️
      Do domácností USA jde 2 x 120v a 1x 230V takže jen tři dráty a každý domek, někdy třeba i více domků má své trafo a k němu jde jen jeden !!! drát VN nikoli tři jako tady ! Druhý jde do země. A jedna dlouhá ulice je jedna fáze ke trafům, druhá ulice je druhá fáze atd. Takže velmi jednoduché rozvody, nebavím se ale o výšce napětí, tam je to na škodu, protože mají všechno silné, je tam jednou tak velký proud jako tady.

      Peťan: Strašně chválíš jednoduchost americké instalace, ale pouze z pohledu běžného uživatele, který má doma pouze světla a kávovar.
      Obě sítě mají své výhody i nevýhody.
      U nás se jde třemi fázemi z elektrárny, přes trafo až do domu. Je to v podstatě stále stejné, všude 3P+PEN a na konci PEN -> PE+N. Kdekoliv je možné použít 230 V, nebo 400 V. Není problém připojit 3f motor, který má větší účinnost než 1f, nebo 2f s pomocným kondenzátorem. Zátěž se už z principu symetricky rozloží na všechny 3 fáze – nemyslím jenom v domě, ale i pro distributora ne straně VN. Máme tu všehovšudy 3 druhy zásuvek (230V, 400@16A, 400@32A). Takže pokud je člověk v bytě, kde potřebuje pouze jednu fázi (zbylé se prostě jenom nepoužijí), nebo v domě, kde má hoblovku a tepelné čerpadlo, stále je tu jedna síť, která je úplně stejná.
      V USA je několik druhů zásuvek, několik druhů napěťových hladin (jak na NN, tak u VN) a pak vznikají takové absurdní stavy, že když člověk chce domu něco 3fázového, řeší „převodník“ ze dvou na tři fáze. Asi ne zas tak obvyklé, ale je to omezující. V domech je jiné napětí, ve firmách je to zase trochu jinak.
      Pravdu máš ohledně těch rozvaděčů – americké vycházejí z jednoduché skládačky. Každý modul ale musí umět vše. Takže, pokud chceš chránič, musíš použít „jističochránič“. U nás je naopak výhoda obrovské variability – můžeš si zapojit, co chceš. Ale na druhou stranu existují lišty, které umožňují zapojit řadu „jističochráničů“, takže drátování není potřeba. Nevýhoda – cena.
      U napětí se shodneme – u nás není potřeba ke kávovaru táhnout kabel jak u nás k míchačce.
      Trošku bych to přirovnal k imperiálním a metrickým jednotkám – tam taky používají v běžném životě jednotky, se kterými se špatně počítá a v technické sféře nakonec používají metrické jednotky. U nás je to naopak všude stejné.
      PS.: Ještě takovej dodatek. Ten neizolovanej „zemák“ je prej pěkně na hovno – furt to zkratuje 😅

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *