Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Jak funguje a jak zapojit proudový chránič

47

Další článek na internetu na téma jak funguje a jak zapojit proudový chránič. Jaký je princip proudového chrániče?

Protože je proudový chránič stále pro spoustu lidí zahalen tajemstvím a dalo by se že i říci nepříjemná „krabička“ která furt „vypadává“, přináším článek o jeho principu, zapojení a jednoduchých podmínkách, které je třeba při montáži dodržet. Jde vcelku o jednoduché zařízení, které funguje úplně bez problému, pokud se správně zapojí a připojené spotřebiče jsou v pořádku. To že proudový chránič vypíná např. při zapnutí pračky, nebo čerpadla neznačí problém chrániče, ale pouze upozorňuje, že někde v instalaci je problém, který by mohl být i životu nebezpečný. Nezřídka se stává, že někdo chce vyměnit proudový chránič, protože furt vypadává, když se např. zapne pračka. Ovšem, když se pračka rozdělá, je v její elektronice voda a hrozí úraz. To opravdu není problém špatného chrániče!

Rozmontovaný proudový chránič

Princip funkce proudového chrániče

Princip proudového chrániče je jednoduchý – chránič měří/detekuje unikající proud z obvodu. Zjednodušeně řečeno: Všechen proud který jde do spotřebiče, musí jít „nulákem“, nebo jinou fází zpět do zásuvky. Pokud jde proud vodičem PE, nebo jinudy (do země, …), je to vyhodnoceno jako porucha.  Pokud unikající proud překročí určitou mez (běžně 30 mA, 100 mA, 300 mA) chránič vypne a odpojí chráněný obvod. Do chrániče se připojují všechny pracovní vodiče (tedy všechny fáze a střední nulový vodič, tzv. „nulák“). Ochranný vodič PE se nesmí připojit a vodiče PE a N se za chráničem nesmí spojit. Vodič PEN se v instalaci s chráničem neuvažuje, proto nelze použít proudový chránič v síti TN-C*. Za chráničem je vždycky síť TN-S.

Unikající proud se v běžných proudových chráničích vyhodnocuje součtovým transformátorem. Chrániče tedy reagují pouze na střídavý, nebo pulzující proud** (viz transformátor). Protože je proudový chránič velice citlivé zařízení a obsahuje komponenty, které mohou zalehnout nebo se zmagnetizovat, je nutné v určitých časových intervalech (udává výrobce) testovat testovacím tlačítkem. Toto tlačítko simuluje reálnou poruchu – uvnitř chrániče se zapojí pomocný rezistor tak, aby tekl určitý proud mimo měřený obvod. Chránič na tuto simulovanou poruchu musí zareagovat vypnutím. Nejlepší je jednou za čas zkontrolovat elektroinstalaci revizním přístrojem s testem chráničů.

* Chránič v této síti lze použít, ale je nutné zapojit pouze fázové vodiče. Svorka „N“ třífázového chrániče zůstane nepřipojena (musí to chránič umožňovat). Vodič PEN se v žádném případě nesmí rozpojovat! Za chráničem jsou pak jednotlivé fáze chráněny. Vodič PEN (zde už by se mohlo jednat o PE) samozřejmě již nelze použít jako pracovní vodič, ale pouze jako ochranný. Chránit lze tak pouze třífázové spotřebiče, bez pracovního středního vodiče („N“).

** Existují i chrániče reagující na stejnosměrný reziduální proud. Ale ty nejsou tak běžné. V roce 2019 se již i tyto chrániče postupně dostávají do elektroinstalací.

Chránič je možné též změřit revizním přístrojem, kterým jde přesně změřit proud a čas nutný k vybavení chrániče.

Důležité parametry proudového chrániče tedy jsou:

  • Počet pólů chrániče
    • V podstatě existují pouze dva druhy – dvoupólový a čtyřpólový. U dvoupólového jsou to svorky pro fázi a střední vodič (N), u čtyřpólového jsou to tři svorky pro fáze (L1, L2, L3) a pro střední nulový vodič (N). Vodič N by se měl připojovat jako první a odpojovat jako poslední, aby nedocházelo v síti k nebezpečnému kolísání napětí. Vstupní svorky chrániče by měly být zapojeny všechny, aby byla zaručena správná funkce testovacího tlačítka a případné elektroniky chrániče. U výstupních svorek je to jedno – třífázový chránič bude reagovat i pokud budou na výstupu připojeny např. fázové vodiče bez N. Podstatné je, že chránič zareaguje na unikající proud, který se nevrací přes chránič.
  • Maximální proud IN
    • Je to maximální proud, který může proudovým chráničem procházet = na tento proud má dimenzované kontakty. Protože běžný chránič nemá nadproudovou, nebo zkratovou spoušť je tuto hodnotu nutné zajistit jiným zařízením, jako jsou jističe a pojistky. Jednoduše řečeno – maximálně takto velkým jističem lze chránič předjistit, aby nedošlo k jeho poškození. Běžné hodnoty u domovních chráničů jsou 16, 25, 40, 63 A. Existují však i jiné hodnoty, nebo lze „chráničovým modulem“ dovybavit i velké jističe na stovky ampér.
  • Vypínací schopnost (podmíněný zkratový proud)
    • Je to stejně jako u jističů a pojistek maximální proud, který je schopný chránič bezpečně vypnout. V domovních instalacích stačí většinou 6 kA, protože takto velké proudy zde stejně nemůžou vzniknout (velká vzdálenost od transformátoru, malé průřez vodičů atd.). Samozřejmě, pokud je dům blízko trafostanice a je použito silné vedení, může proud nastoupat až k této výši. Běžné hodnoty jsou 6000 a 10000 A. Přístroje s odolností 10 kA jsou uvnitř tak nějak „poctivější“.
  • Vypínací reziduální proud IΔn
    • Je to jmenovitá hodnota unikajícího proudu při kterém musí chránič vypnout. Běžné hodnoty jsou 10, 30, 100 a 300 mA. Často bývá proud o něco menší než jmenovitá hodnota. Potom třeba 30 mA chránič vypíná již při 25 mA.
  • Typ chrániče
    • Typ AC – chránič reaguje pouze na střídavé reziduální proudy. Stejnosměrné pulzující proudy snižují citlivost tohoto přístroje. Nejlevnější a častá varianta v domovních rozvodech. Tento typ nedoporučuji, protože může dojít k jeho znefunkčnění připojením spotřebiče např. s jednocestným usměrňovačem.
    • Typ A – chránič reaguje jak na střídavé (typ AC), tak i stejnosměrné pulzující reziduální proudy s DC složkou do 6 mA. Reaguje tedy i na malé jednocestně usměrněné proudy – regulace výkonu oříznutím jedné periody střídavého signálu diodou např. u fénů, levných horkovzdušných pistolí, levné spínané zdroje apod. Tento chránič je lepší a spolehlivější varianta.
    • Typ F – Reaguje stejně jako chránič A na střídavé a pulzující reziduální proudy (s DC složkou až do 10 mA). Navíc je citlivý na vysokofrekvenční reziduální proudy s frekvencí obvykle do 2 kHz.
    • Typ B – Typ chrániče reagující mimo jiné na stejnosměrné reziduální proudy. Je vyžadován při připojení nabíječky elektromobilů (např. wallbox), pokud jím nabíječka není sama vybavena. Tento typ chrániče je drahý a není běžné se s ním setkat (rok 2018).
  • Charakteristika chrániče
    • Pro všeobecné použití (bez zpoždění) – Vypínají téměř bez zpoždění. Jedná se o běžný typ chrániče.
    • Chránič se zpožděním (označení „G“) – Tento typ chráničů vypíná se zpožděním (doba nepůsobení) alespoň 10 ms. Díky zpoždění reaguje omezeně na reziduální proudy způsobené např. při zapnutí velkých spínaných zdrojů se vstupním filtrem (nabíjení kondenzátorů proti zemi).
    • Selektivní proudový chránič (označení „S“) – Má ještě větší zpoždění než typ G. Zpoždění je minimálně 40 ms. Používají se většinou jako hlavní chrániče, nebo při „jištění“ velkých spínaných zdrojů.
  • Ostatní
    • Na chrániči dále bývá zobrazena minimální provozní teplota přístroje – vločka s vepsanou teplotou (některé chrániče mají citlivou mechaniku vyhřívanou proti zatuhnutí a korozi).
    • Poblíž testovacího tlačítka bývá informace o nutnosti testování chrániče tlačítkem. Rozmezí bývá jedna kontrola za měsíc až rok. Časté jsou půlroční kontroly.
Čelní strana proudového chrániče s vysvětlenými popisky

Vnitřek proudového chrániče (typ AC) s popisem jednotlivých částí

Možné průběhy reziduálního proudu a typy chráničů, které na ně reagují. Svod proudu je na vodič PE. Průběhy proudu jsou orientační.

Možné provozní stavy proudového chrániče

Proudový chránič a obvod okolo chrániče může mít různé provozní stavy. Alfou a Omegou každého proudového chrániče je jeho bezchybné zapojení. Na přívodu chrániče je vhodné zapojit všechny vodiče – ač to není pro samotnou funkci vždy nutné, je potřeba mít aktivní testovací tlačítko, které je napájeno ze dvou vodičů – buď mezi dvěma fázemi, nebo mezi fází a středním nulovým vodičem (N) – viz fotka výše.

Střední vodiče (N) za proudovými chrániči se nesmí spojit mezi sebou, ani s vodičem PE. Dochází pak někdy k pravidelnému, někdy k nahodilému vypínání chráničů. Tyto poruchy se velice špatně hledají.

Pro maximální zjednodušení budou poruchy vysvětleny na jednofázovém proudovém chrániči – je jednodušší na vysvětlení, neboť jsou zde pouze dva vodiče, kterými teče proud. I když je šipka pouze jedním směrem, proud teče chráničem střídavý. U třífázového chrániče je princip úplně stejný. Na vývodu třífázového chrániče nemusí byt připojen střední vodič (N), nebo všechny fázové vodiče, neboť nejsou principiálně nutné. Důležité je správné uzemnění napájeného zařízení.

 

Obvod bez poruchy

Pokud je proudový chránič zapojen bezchybně a je pravidelně testován zaručuje spolehlivou funkci.

Bezchybné zapojení proudového chrániče

Obvod s poruchou

Pokud dojde k porušení izolace na chráněném zařízení (může být způsobené mechanickým poškozením izolace, vlhkostí, zuhelnatěním svorkovnice apod.) odchází část proudu mimo proudový chránič. Pokud je proud dostatečně velký, proudový chránič zareaguje vypnutím.
Pokud se jedná o přetížení, nebo zkrat (proud překročí jmenovitého proudu předřazeného jističe), tak i tento jistič vypne. Zkratová spoušť jističe obyčejně vypíná rychleji než chránič.

Porucha izolace na přístroji chráněném proudovým chráničem

Obvod s poruchou a poškozeným vodičem PE

Pokud je na zařízení porucha a je poškozen vodič PE (a zařízení se nedotýká vodivých částí – např. mikrovlnná trouba) je na krytu zařízení nebezpečné dotykové napětí. Chránič však nezareaguje, protože neexistuje proud, který by unikal mimo obvod za chráničem. Nastává velice nebezpečný stav. Z tohoto důvodu je nutná pravidelná revize elektroinstalace, která odhalí poškozené vodiče PE.

Poškozený vodič PE v obvodu s proudovým chráničem

Obvod s poruchou, poškozeným vodičem PE a dotykem osoby

Pokud se krytu pod napětím (neživé části = část která běžně není pod napětím, ale při poruchovém stavu se na ní může objevit napětí) dotkne osoba, dostane ránu elektrickým proudem. Síla rány je závislá na citlivosti osoby (některé osoby jsou velice citlivé na elektrický proud!), směru a velikosti procházejícího proudu. Procházející proud je závislý na mnoha okolnostech – vodivost podložky, vodivost kůže, oblečení, vzdušná vlhkost apod. Chránič tedy při dotyku nemusí a často ani nevypne!

Člověk s propocenými ponožkami, děravými botami, na mokré zemi a s citlivějším srdcem může při dotyku krytu pod napětím levou rukou (blíže k srdci) zemřít. Naopak, za suchého počasí, na gumové podlaze a se ztvrdlou kůži na rukách nemusí ani k zaregistrování rány dojít.

*neměl jsem mračícího se smajlíka. Proto ten úsměv 🙂

Dotyk osoby a neživé části pod napětím

Špatně zapojený obvod za chráničem

Pokud se za chráničem propojí střední vodič („nulák“) s ochranným vodičem („kostrou“) a to buď chybnou montáží, nebo poruchou izolace, dochází k tomu, že se všechen proud nevrací do sítě přes chránič. Existuje nějaký unikající proud, který vypne chránič. Unikající proud protéká ale pouze, pokud je spotřebič zapnut. Chránič je tedy možné zapnout a mít zapnutý, dokud nedojde ke spuštění spotřebiče s poškozeným, nebo špatně zapojeným středním vodičem.

Unikající proud se liší podle impedancí jednotlivých vodičů. Proudový chránič může tedy vypínat zcela pravidelně, zdánlivě nahodile, nebo pokud je kontakt se zemí špatný, tak vůbec.

Častá závada v instalacích, kde zasahuje tzv. kutil domácí. Pokud se vyrobí dvoužilová prodlužovačka (propojí se v ní PE a N) dochází potom po zapnutí přístroje k vypadávání chrániče. Správné zapojení prodlužovačky naleznete v článku Zapojení zásuvek, prodlužovaček atd.

Chybně zapojený obvod za chráničem

Špatně zapojené obvody za chráničem

Pokud je proudový chránič špatně zapojený nastává situace, kdy všechen proud neprochází chráničem tam i zpět. Většinou chyba nastává chybným zapojením středního vodiče. Fázové vodiče vedou většinou přes jističe k jednotlivým přístrojům. Střední vodiče těchto zařízení je potřeba sloučit v samostatné svorkovnici a připojit na výstup chrániče. Chybným zapojením i jednoho vodiče vznikne stav kdy může vypínat „nahodile“ více chráničů.

K tomuto stavu také dochází při svépomocné úpravě elektroinstalace. Kdy neznalá osoba např. připojí světlo ke světelnému okruhu, ale střední vodič použije ze zásuvkového (protože to je třeba blíž). Práce na elektrickém zařízení je vyhrazená práce, kterou smí provádět pouze osoba s dostatečnou kvalifikací!

Špatně zapojený obvod proudového chrániče

Zkrat za obvodem chrániče

Pokud nastane za proudovým chráničem nadproud, nebo zkrat mezi pracovními vodiči, teče všechen proud přes chránič tam i zpět. Neexistuje tedy žádný unikající proud – proud teče fázovým vodičem do zařízení a středním vodičem zpět do sítě. Pro chránič to není poruchový stav. Chránič nevypne.

Obvod je tedy nutné chránit jinými jistícími přístroji – pojistkami, jističi, nebo chráničem s nadproudovou ochranou (zařízení, které kombinuje proudový chránič a jistič).

Zkrat na zařízení za proudovým chráničem

Velké množství obvodů za jedním chráničem

Velmi častá chyba zaviněná šetřením na nesprávném místě – jeden centrální chránič na celý byt, nebo dům. Téměř každé elektrické zařízení má nějaký malý unikající proud. Spousta zařízení má spínané zdroje, které jsou (pokud jsou kvalitní) vybaveny síťovými filtry. Tyto filtry mají bohužel už z principu své funkce nějaký malý unikající proud. Pokud se za jeden chránič připojí více takovýchto zařízení dochází k vypínání proudového chrániče.

Teoretický případ z novostavby: Všechno zařízení nové – téměř nulový unikající proud. V domě jsou 4 počítače, každý řekněme s 5 mA unikajícího proudu. Celkově tedy 20 mA. Při zhoršení izolačního stavu např. ve venkovním svítidle (způsobené vlhkostí) stoupne unikající proud svítidla také na 5 mA. Pokud by byly okruhy rozděleny na jednotlivé chrániče nic by se nestalo. Ale protože jsou všechny přístroje připojené na jednom chrániči, může docházet k jeho vypínání, protože 25 mA je již hraničních.

Instalaci je tedy vždy vhodné rozdělit alespoň na několik proudových chráničů – typicky chránič pro jednotlivá patra, koupelny, dílnu, kotelnu a venkovní obvody. Vypnutím jednoho chrániče potom nezůstane celý dům bez elektřiny.

Připojení více zařízení na jeden proudový chránič

Zdroj fotky: Wikimedia.org

  1. Anonym Anonym

    Petře, díky Vašemu článku o správném zapojení proudového chrániče se mi podařilo napravit chybu elektrikáře, která mohla stát někoho z mé rodiny život (venkovní vířivka). Vřelé díky!

    Martin

    Peťan: Pro větší klid bych kontaktoval revizního technika a nechal zkontrolovat třeba konkrétní zásuvku. Existuje měřák, který změří reziduální proud a dobu vypnutí chrániče.

    • RS RS

      Dobry den,

      muzu se zeptat o co presne slo?

      Mam totiz asi podobny problem – venkovni nafukovaci virivka, ktera davala rany. Po zkoumani jsme dosli k tomu, ze nepochopitelne chybi uzemneni (zasuvka je vedena ven z vnitrni zasuvky – novostavba) po uzemneni venkovniho obvodu problem zmizel. Zarazilo me, ze chranic nevyhodil. Ted asi jiz rozumim – viz nakres poruseny zemnici kabel.
      Snad metr seoubovice v zemi je dostatecne uzemneni.
      Co me ale zarazilo je, ze virivka davala rany, i kdyz jsme vypnuli zasuvku, z ktere sla el. Az po uplnem vytazeni prestala. Z jine zasuvky problem nebyl.
      Pri mereni – davala 180V ale chranic nevypnul.
      Dekuji za rady, nazory

    • David David

      Dobrý den, potřebuji poradit ohledně proudového chrániče. V nových podmínkách NUZ light 2024pro ohřev TUV za pomoci FVE je požadavek na hlídání izolačního stavu což firmy nahrazují proudovým chráničem typu B.
      Instaluje se za MPPT regulator a před topnou spirálu. Budu mít dva stringy se dvěma MPPT a odnich povedu dráty na 3 faz. spirálu 3x2000W, kde budou napojeny 2 fáze a třetí rezervní. Prosím o doporučení i s vysvětlením pro zapojení, nejsem elektrikář.
      Předem děkuji David

      • David David

        Dobrý den,dotaz k viz výše, je možnost zapojení viz první obrázek součtový trans. na svorky L1 jednu fázi z MPPt reg. na L2 druhhý vodič, na L3 z druhého MPPt reg. fázi a na N druhý vodič anebo do L1 a L2 dát fáze a do N spojit druhé vodiče z MPPT reg. anebo musím mít na každý reg. jeden proudový chránič typB ?
        Děkuji za odpověď David.

  2. Honza Honza

    Dobrý den. Je u 3f chrániče vlivný fázový posun?
    Resp. bude správně fungovat, když do všech fází na vstupu půjde jedna fáze? Např. roztrojím jednu přívodní fázi do třech vstupů na chrániči.
    Děkuji

    Peťan: Důležité je, aby „to co jde tam, šlo i zpět“. Takže když všechny tři fáze budou na druhé straně používat stejnou „nulu“, která půjde taky přes chránič, tak to bude OK. Ale toto zapojení bych nedoporučoval, kvůli nestandardnosti – buď použít tři fáze, jednu fázi na jeden vstup, nebo použít 1f chránič.

    • Honza Honza

      Děkuji za odpověď. Používám 1f elektrocentrálu (30A) jako záložní zdroj pro barák. Když jsem zkoušel 3f centrálu, měl jsem problém vybalancovat odběr na všech 3f a docházelo k podpětí, resp. přepětí na fázích a rozhození frekvence. Tu současnou 1f mám roztrojenou do 3f za elektroměrem a přepínám 3-pólovým přepínačem sítí pouze L1+L2+L3 (1-0-2 mezi ČEZ nebo centrálou). Z centrály používám jen L+N, PE nikoliv. N z centrály je připojený bez přepínání na PEN od ČEZu.
      Je to takto v pořádku?
      Děkuji…

      • Hanz Hanz

        POZOR – VELKÝ PRŮSER
        pokud rozhodíte na chránič ze strany vstupu 1Fázi na tři svorky
        dojde k situaci kdy vodičem N poteče proud všech těchto tří svorek
        a tudíž to uhoří – za normálních okolností totiž teče proud mezi fázově !!!!
        pro vysvětlení je ideálně prohlédnout zapojení motor hvězda – ten může být bez zapojeného středu a přitom funguje
        Vodič N vám teoreticky může uhořet také tehdy pokud jednu fázi posunete kondíkem – tj kapacitně a druhou cívkou – tj induktivně a třetí zůstane – pak též dochází k nesprávnému rozložení proudu mezi fázemi

        Peťan: Ano, je potřeba použít proudový chránič (ale i kabely, apod.) takový, aby vydržel procházející proud. Pokud je tedy centrála 30A, je možné použít 40A proudový chránič.

  3. Ren Ren

    Jestli jsem tu na strankach pri uceni daval dobry pozor, pochopil jsem konecne zapojeni ve skrini u nas ve sklepe! Vypada takhle: (viz obrázek) Na te liste/svorkovnici se potkavaji prichozi stredni s ochrannymi vodici z jednotlivych vnitrnich okruhu a dohromady s chranicem mi z toho celeho sla hlava kolem. Ale ono je to vlastne jednoduche, je to misto, kde se meni TN-C na TN-S a jsou tam tri okruhy za jednim chranicem, kazdy jisteny zvlast. Celou dobu jsem si podle chabych stredoskolskych vzpominek myslel, ze je to nejak spatne zapojene, ale naopak. Tak jsem se uklidnil, zrejme to nikoho nezabije.:-)

    Zarazilo me ale, ze i s proudovym chranicem muze dojit pri zavade k urazu az smrti, myslel jsem, ze jeho hlavni smysl je prave to, aby doslo k jeho vybaveni NEZ dojde ke zraneni osob.

    Peťan: Podle obrázku je to zapojeno dobře (i když u nás je zvyklost mít v zásuvce fázi vlevo). Chránič sice vypadne při malém unikajícím proudu, ale záleží na konkrétní osobě. Někdo je na elektřinu citlivější. Dále taky nemusí být dosaženo ani těch 30 mA, tak chránič nevypadne.

    • Ren Ren

      Rozumim. Kazdopadne diky moc za srozumitelne a informacne nabite stranky, vracim se sem casto.

      • denial denial

        V clanku se pise:
        -> Chránič v síti TN-C lze použít, ale je nutné zapojit pouze fázové vodiče.
        -> Svorka „N“ třífázového chrániče zůstane nepřipojena (musí to chránič umožňovat). (1)
        -> Vodič PEN se v žádném případě nesmí rozpojovat! (2)
        -> Chránit lze tak pouze třífázové spotřebiče, bez pracovního středního vodiče („N“). (3)

        Na te scheme sklepu vidim na zacatku vodic PEN, jak se rozpojuje na PE a N. (2)
        Na chranici je N pripojen. (1)
        Chraneny jsou jednofazove spotrebice (3)

        Neni tady nahodou nekolik protichudnych tvrzeni ?
        Jak to tedy prosim je?

        Peťan: Hned na začátku je PEN (lišta) rozdělen na PE a N. Nejedná se tedy o síť TN-C, ale TN-C-S. Pojem „rozpojení“ není ve smyslu rozdělení na PE a N, ale fyzickém rozpojení na kontaktech chrániče, nebo jističe.

  4. Radovan Radovan

    Dobrý den, poopravil bych úvodní odstavec článku a to že označení středního vodiče je pouze ve stejnosměrných obvodech. Ve střídavých obvodech je barevně značený vodič světle modrý označován jako nulový vodič. Žádný jiný, tedy ani střední vodič ani pracovní vodič. Pouze nulový vodič.

  5. Radovan Radovan

    Nakreslený obrázek je z principu funkce proudového chrániče sice dobře, ale jinak je špatně nakreslený. A to situace u zásuvky, kde Nulový vodič (z pohledu na zainstalovanou zásuvku ) je na PRAVÉ straně a fázový vodič je na LEVÉ straně a ochranný vodič musí být uprostřed na hrotu v horní části zásuvky.

      • Petr Petr

        Uz je to fuk, N vlevo muze byt, norma povoluje. Jen se ma dodrzet stejna strana v ramci jednoho objektu / bytu.
        Kabely k pocitaci byvaji otocene (na tom 3koliku k pocitaci sice je obcas napsano N a L ale na koliky ve vidlici to obcas je opacne…).
        Prosím tě, dělej raději Pekaře a neser se do Elektra.

        • Samuel Samuel

          Nechápu, proč na něj takhle útočíš. Má ve všem pravdu. Norma pouze doporučuje fázi vlevo. A jak m.m píše, musí to být v celém odběrném místě stejně.

          A kabely opravdu bývají obráceně. Kdysy jsme potřebovali na odzkoušení připojit rozvaděč přes prodlužku (ještě nebyl připojenej k síti). Vzal jsem originál vidlici a divil se, že to pořád nefunguje (fáze v zásuvce proti PE nic nedělala). To. že jí maj z výroby obráceně zapojenou mi došlo, když jsem dostal facku z N-můstku.

          Peťan: Co se elektriky týče, tak se vždycky objeví nějakej agresor 😀 S tou prohozenou barvou to je celkem jednoduché – ve Francii a v dalších státech je zvykem mít fázi vpravo. Takže se tímto způsobem dělají i kabely. Je třeba myslet na to, že L i N jsou pracovní vodiče a oba můžou být nebezpečné. V některých zemích se třeba jističem musí odpojovat všechny pracovní vodiče (tedy i N).

  6. Jan Jan

    Jedna malá připomínka: udávaná hodnota unikajícího proudu na chrániči, je horní limit minimální hodnoty, při které musí chránič vždy vybavit. Sice to zní kostrbatě, ale ve skutečnosti musí vybavit i při jakékoli vyšší což z původní formulace nevyplývá.

  7. Zásuvka na předcházejícím obrázku je zapojena špatně. Správně má být vlevo do zástrčky vede L (fáze) černá hnědá, a v právo do zástrčky pracovní nulák modrý. Ochranný kolík zeleno žlutý nahoře.

  8. fred fred

    Obrázek mně zaujal. Kdy se spojí N a F vodiče na chrániči ? Jestliže se při natežení proudového chrániče spoji nejdříve F,
    pak podobu než se připojí N se na N vodiči objeví 400 ( 380 V) přes napojené spotřebiče. Jak je časové spojení N zajištěno ?, aby k tomu stavu a zničení spotřebiču vyžším napětím nedocházelo.

    Peťan: Nedá se říct, že bych zcela pochopil dotaz… Jaký obrázek máte na mysli? Vodič N se připojuje jako první a odpojuje jako poslední. Je to zajištěno vnitřní mechanikou – dalo by se říct, že N kontakty jsou k době blíže než fázové. Jinak by mohlo dojít ke stavu jako v tomto článku.

  9. Martin Martin

    Dobrý den,
    Chtěl bych se zeptat, jestli je možné zapojit přívod do proudového chrániče na spodní svorky a spotřebiče zapojit na horní svorky?
    Nebo je takové zapojení špatně?

    Peťan: Záleží vyloženě na návodu výrobce. Dříve se „musel“ přívod připojovat na horní svorky, dneska je to u většiny přístrojů jedno (opět záleží na výrobci). Doporučuji tedy najít si katalogový list od konkrétního typu přístroje a zkontrolovat to.

    • Sharkus Sharkus

      No z funkce chrániče to sice jedno je, ale problém nastává u testovacího tlačítka. Správně je testovací odpor na tlačítku zapojen mezi vstupní nulu a výstupní fázi a tak se po jeho stisku při vypnutém stavu objeví na místě výchozí fáze pouze nula přes odpor. Pokud se však zapojí obráceně tak se stiskem při vypnutém jističi dostává (sic přes odpor) fáze na odpojenou nulu a to už by mohlo být považováno za rizikové. Proto je přesné zapojení testovacího tlačítka znázorněno vždy i na chrániči.

      Peťan: U většiny proudových chráničů je testovací tlačítko a odpor připojeny přes vnitřní pomocný kontakt chrániče.

  10. Václav Václav

    Dobrý den,
    mám chránič, který správně vypíná při zmáčknutí testovacího tlačítka a také vypíná pokud změřím napětí zkoušečkou ve venkovní zásuvce: fázi L proti ochranému kolíku PEN. Ale už nevypne pokud spojím nulový vodič N s ochraným vodičem PEN. Je to v něčem nebezpečné? Děkuju za odpověď.

    Peťan: Pokud obvodem neprochází proud, není samotné propojení vodičů PE a N důvod k vypadnutí chrániče. Viz první odstavec v části Špatně zapojený obvod za chráničem.
    Jinak, ochranný vodič je PE. PEN je sdružený PE a N a ten za chráničem (soustava TN-C-S) již není.

  11. Václav Václav

    Děkuju. Samozřejmě za chráničem PE a N. On právě nevypadne ani při odběru. Jde o Legrand 25A 30mA . Testovací tlačítko funguje správně – vyhodí ho. Pokud přoměřím zkousečkou L a N, tak ukazuje 230V a pokud L a PE, tak chránič vypadne. Hned po přiložení hrotu zkoušečky k PE. Ale když propojím PE a N, tak chránič nevypadne. Ani pokud prochází chráničem proud. Zkusil jsem zapnout zářivku a dát klemu mezi pracovní nulu a kostru (N a PE) chránič nevypadne a zářivka svítí. Kde by se mohla nacházet chyba? Děkuju za odpověď.

    • Sharkus Sharkus

      Tento stav je naprosto v pořádku. Vezmeme-li v potaz Kirchhoffovy a Ohmův zákon tak jsou při propojení N a PE vadaskou 4 možnosti a jejich kombinace proč chránič nevybavuje: 1) Proud protékající zátěží je příliš nízký na vytvoření podstatnějšího úbytku na N vodiči. 2) N vodič je správně udělán a má dostatečně nízký odpor. 3) PE vodič je mimořádně špatně udělán a má velmi vysoká odpor. 4) Chránič je vadný. Vzhledem k tomu že zátěží zde nebyla myšlena pračka na konci prodlužovačky, tak platí 1+2. Vadaska se zde v kombinaci s kontakty a svorkami chrániče chová jako odporový dělič s celkem vysokým dělícím poměrem v neprospěch PE. To znamená, že přes PE nepoteče skoro žádný proud a tudíž není co vybavovat.

  12. Václav Václav

    Dekuju za odpověď. Ale já nespojil N a PE vadaskou – spojil jsem je klenou. Tedy jsem je připojil napřímo. Je to jako bych jel spojil. Píšu to tam. A chránič nevypadl. Pustil jsem na ten okruh světlo, zářivku a rádio. Testovací tlačítko chrániče funguje a chránič vypne. Stejně tak vypne chránič i když vadaskou propojím L a PE. Při propojení vadaskou L a N ukazuje 230V. Vše je tedy jak má být. Mimo toho propojení N a PE za chráničem. To by měl chránič vypadnout, ne?

    Peťan: Jak jsem psal v článku, záleží na impedanci ochranného vodiče. Je klidně možné, že máte nějakým způsobem poškozený PE vodič (ne úplně rozpojený, ale s přechodovým odporem). A tak při propojení PE a N nejde přes PE takový proud, aby chránič vybavil – všechen se vrací přes N. Nejlepší by bylo změření impedance smyčky PE i N vodiče, která by odhalila více. Pokud má PE vodič větší odpor než N, tak většina proudu poteče N vodičem. Ještě jenom dotaz – kde spojujete vodiče PE a N?
    Pokud hledáte závady v instalaci, doporučuji místo svépomocných pokusů domluvit se s nějakým revizákem, který by zásuvky prošel s revizním přístrojem. Ten změří mimo jiné i časy a vybavovací proudy chráničů.

  13. Václav Václav

    Děkuju. K vašemu dotazu. Zkusil jsem je spojit v zásuvce : z ochranného kolíku PE na zdířku N. A pak jsem dal zkusil propojit kontakty ve svorkovnici v zářivce klemou mezi svorkovnice PE a N. Zářivka svítila a chránič nevypadl. Přes ten chránič ( je jeden na celý barák) šlo v tu dobu i několik světel a rádio, tak jím proud protékal. Možná i 1A ( zářivka, 3x světlo po 100W, radio). Ještě mě teď napadlo: co zkusit zapnout nejaký silnější spotřebič – třeba rychlovarnou konvici a zkusit spojit v jiné zásuvce N s PE. Ale myslel jsem právě, že by měl chránič vypadnout i při malém průtoku proudu pokud se spojí N a PE. Pokud funguje test. tlacitko, tak by to, ale nemělo být snad nebezpečné. Mohu také zkusit dotáhnout PEN před chranicem a PE za chráničem, kdyz píšete, že může být někde poškozený a tím pádem mít velký přechodový odpor. Do baraku jde ještě starý Al kabel. Z elektroměru už Cu.

    Peťan: Záleží na odporu vodiče PE a N jak se procházející proud rozloží. Je to jak dva odpory paralelně – přes větší odpor jde méně proudu. Radši něž svépomocné tahání vodičů po domě bych spíše oslovil nějakého elektrikáře, nebo revizáka. Změření impedance smyčky a rychlosti vybavení chrániče je otázka několika málo sekund. Tak ho můžete požádat pouze o orientační proměření pro váš pokoj. V případě, že bude někde nějaký problém bych to řešil dále.

    • Sharkus Sharkus

      Tak zaprvé jak je myšlena ta věta „dotáhnout PEN před chráničem a PE za chráničem“? Bod rozdělení PEN na PE a N má být ještě před chráničem a ten již s PEN a PE nemá nic společného. musí jím procházet pouze fáze a nulák. Dále o jakej chránič se vlastně jedná? Pokud chudák musí obsloužit celej dům tak je možné, že se do něj z nějakého spotřebiče dostává stejnosměrná složka (může způsobovat jakékoliv zařízení s kondenzátory). Dále, pokud dojde k propojení N a PE na okruhu kde není aktuálně N zatížen proudem tak opět není co by chránič vybavilo. Pokud jde o tu zářivku tak souhlasím s Petrem. Kontrola revizním technikem je otázka chvilky a člověk má poté více méně jistotu.

      Peťan: Ještě mě napadlo, jestli není použit 100mA chránič. Ten samozřejmě potřebuje ještě větší reziduální proud. V kombinaci typu chrániče „AC“ a stejnosměrného reziduálního proudu (nějaký spínaný zdroj apod.) by se citlivost mohla zhoršit. Revizák vrazí přístroj do zásuvky, zmáčkne tlačítko a hned ví impedanci a rychlost a vybavovací proud chráničů.

  14. Václav Václav

    Děkuju. Psal jsem to: „On právě nevypadne ani při odběru. Jde o Legrand 25A 30mA . Testovací tlačítko funguje správně – vyhodí ho. Pokud přoměřím zkousečkou L a N, tak ukazuje 230V a pokud L a PE, tak chránič vypadne. Hned po přiložení hrotu zkoušečky k PE. Ale když propojím PE a N klemou, tak chránič nevypadne. Ani pokud prochází chráničem proud. „

  15. Václav Václav

    Šlo mě o to zda je vše v pořádku, když při menším odběru třeba kolem 1A pro spojení PE a N chránič nevypadne. Proto jsem psal, že ho vyzkouším při větším odběru. Třeba při zapnutí konvice. Otázka byla zda je to v pořádku a není to nebezpečné. A tedy zda chránič například vypíná při průtoku až většího proudu. Třeba až při 3 A. Je to na baráku, tak tu konvici (větší odběr
    než ty světla a rádio co jsem měl zapnuté minule necelých 500W) vyzkouším až o víkendu. Děkuju.

    • Václav Václav

      Dotáhnout PEN ze staré přívodní instalace a PE z nové za chráničem jsem myslel zkontrolovat spoje a dotáhnout šroubky ve svorkách.

  16. Václav Václav

    Tak jsem zkusil pustit přes chránič (zásuvku za chráničem) rychlovarnou konvici a pak i samostatně stolní brusku a ruční brusku a chránič po zkušebním spojení PE a N ve vedlejší zásuvce vypadl ihned. To znamená, že při malém průtoku proudu (světla do 1A) nevyhodí a vyhodí až při větším protékajícím proudu. Je to takto tedy v pořádku? A plní chránič svoji funkci jak má? Nebo by měl vypadnou už při menším protékajícím proudu (při odběru světel). A není to tedy nijak nebezpečné? Děkuju za odpověď.

    Peťan: Milý Václave, už jsem několikrát psal, že takto se to nedá absolutně zjistit. Nemám nejmenší tušení, jaká je impedance vodičů v tvojí elektroinstalaci, takže se nedá odhadnout jaký proud teče PE vodičem. Je jasné, že čim větší odběr, tím víc proudu… Pokud máš pochybnosti, doporučuji oslovit revizáka, který bez problémů impedanci zjistí a doporučí případné opatření. Samozřejmě, můžeš preventivně dotáhnout vodiče. Ale 100% jistotu bez měření prostě mít nemůžeš.

    • Tomáš Zemák Tomáš Zemák

      Dobrý den, mě padá chránič i když zkracuju kabel třeba na světlo a při střihu spojím právě PE s N. Musím kousek rozhojit a štípat jednotlivě, proto Vaše pokusy se zátěží jsou zbytečné. Podle mě jste pomíchal PEN s PE nebo přivedl na chránič PEN a k rozdělení na PE a N došlo až za chráničem. Nebo všechno dohromady. Dejte vědět jak se tvářil revizák. 😏

      • Michal Michal

        Pane Zemáku, stalo se mi v bytě v novostavbě to stejné. Shodil jsem v bytě v rozvodné skříni světla a zkracoval CYKY-J kabel jako přípravu pro montáž svítidla. Pak jsem omylem přes nůžky na kabely spojil stříhaný nulový vodič s ochranným PE. Výsledkem bylo, že mi zhasla lampička zapojená přes zásuvku, protože proudový chránič shodil celý okruh (světla, zásuvka, myčka…).
        Tak jen dotaz – proč proudový chránič zafungoval, když by správně neměl jít proud těmi vodiči (na začátku jsem shodil světla v bytě…)?

        Peťan: Tohle se stává. Pokud je za chráničem více okruhů, tak propojením N a PE v jakémkoliv okruhu dojde p přetékání poruchového proudu. Viz tento obrázek… Proud jde přes chránič, první jistič a spotřebič zpět přes N di chrániče. Ale protože je v druhém okruhu spojeno N a PE, část proudu jde i do tohoto okruhu a pak přes PE na zem. Záleží na jednotlivých odporech vodičů, jestli to chránič shodí.

        • Michal Michal

          Reakce na Peťanovu odpověď:
          Díky moc za názornou odpověď, cením si toho. Nicméně to znovu vyvolalo podnět k dalším (triviálním?) otázkám a budu moc rád, když se zodpoví.

          Mimochodem nevěděl jsem, že ty nuláky jsou spojeny ještě předtím, než jdou zpět do chrániče (ale sakryš to dává smysl, má-li chránič najednou chránit vícero okruhů 🙂 ).
          JJ, smysl to dává. Co jde tam, musí zpět.

          Takže v teoretické rovině (jsem velmi opatrný experimentátor, byť zkoušečku i multimetr doma mám), kdybychom měli situaci stejnou jako jsi nakreslil (za proudovým chráničem několik okruhů – světla, zásuvky, spotřebiče…). A v momentě, kdyby žádným z těchto okruhů netekl žádný proud (jistič světel shozený, jističe zásuvek a spotřebičů neshozené, ale nezapojené, tzn. nikde by netekl proud), pak by spojením modrého a žlutozeleného vodiče na světle (a vlastně i kdekoliv jinde) nemohlo dojít k odtečení části proudu jinam (do země), protože žádný proud nulovým vodičem nikde neteče. Takže vlastně do chrániče by tekla nula, což odpovídá proudu ve fázi/fázích, tudíž ,,nic“ by se nestalo, je to tak?
          Ano, je to tak. Tvoří to pak „zvláštní“ závady, že chránič vypadává „nahodile“. Ve skutečnosti vypadne tehdy, pokud celkový proud dosáhne nějaké větší úrovně, aby ochranným vodičem procházelo alespoň těch 30 mA. Když se zapne třeba lampička, je to OK, ale když se k tomu přidá konvice, tak už to padá. Samozřejmě se do toho promítá odpor (impedance) nuláku a ochranného vodiče.

          Proč nedostanu ránu, když v situaci na obrázku (jistič světel shozený, ale ostatními okruhy na stejném proudovém chrániči protéká proud = situace z obrázku, který jste nakreslil) bych se místo propojení zem-nulák pouze dotknul modrého vodiče? Skrze mě by taky tekl proud a teoreticky bych měl způsobit úbytek proudu tekoucího zpět do chrániče a ten by měl shodit všechny okruhy, které chrání…
          Protože měděný vodič přecejenom o něco lépe vede proud než lidské tělo. A elektrika je taková mrška, že si najde cestu nejnižšího odporu. Takže téměř vše jde vodičem zpět a přes tělo jde „nula, nula nic“.

          Ještě malý dotaz k terminologii – chránič chrání najednou vícero okruhů, jak se potom tahle množina okruhů za jedním chráničem nazývá? Někde jsem slyšel o tom mluvit taky jako o okruhu, ale nedává mi to smysl, aby jednou byl okruh pouze světla, pouze zásuvky, a potom je okruh všechno dohromady, co je za jedním chráničem. Jak to tedy je?
          To mě nikdy nenapadlo řešit. Ale asi by to mohl být chráničový okruh/okruh chrániče. Taky by to mohl být obvod. Ale to už je slovíčkaření. Tyto témata doporučuju řešit na elektrika.cz Tam dostanete určitě fundovanou odpověď 😀

          Pro jistotu ještě jednou připomenu, nejsem elektrikář a dotazy se můžou jevit tím naivnější, čím hlubší jsou znalosti a zkušenosti jejich čtenáře – tak se když tak nezlobte.
          Jo, já se nezlobím. Já to taky radši vysvětluju lidskou řečí.

          Peťan: Odpověděl jsem přímo do příspěvku. Odpovědi jsou tučně.

  17. Jaroslav Kubíček Jaroslav Kubíček

    Dobrý den, měl bych dotaz. Připojím prodlužku do zásuvky s prou. chráničem, ale prodlužka má poškozenou izolaci fázového vodiče. Stojím na zahradě a dotknu se fázového vodiče na vadné prodlužovačce. Vypne chránič ??????

    Peťan: Záleží jak velký proud bude procházet. Doporučuji shlédnout video od této části: https://youtu.be/HOIAvr7rlY0?t=276

  18. Karel Lukášek Karel Lukášek

    Dobrý den,

    děkuji za super článek a vysvětlení problematiky.

  19. majkl majkl

    Ahoj, koukám na videa a hltám velice zajímavě podané informace a stále mi vrtá v hlavě jedna věc… scéna z televize: chlap ve vaně, hádka s partnerkou, ta si fénuje hlavu, naštve se a hodí fén frajerovi do vany, frajer mrtvej.. chránič nic.. proč? protože plastový sifon, plastová vana, fén bez kolíku, takže k čemu teda ten chránič je dobrej?

    Peťan: Otázkou je, jestli by se člověku vůbec něco stalo. Proud jde cestou nejnižšího odporu, tedy pokud není vana uzemněná, jde proud zpět kabelem fénu. Pokud by byla vana uzemněná, nebo by se člověk dotýkal uzemněné vodovodní baterie (trubky jsou dnes plastové, tak jediný vodič je voda), měl by vypadnout proudový chránič. Rozhodně bych toto nezkoušel – určitě by to mohla výt pořádná pecka.

    • majkl majkl

      no ale z principu toho, proč se dává chránič? aby byl primárně v koupelně, kde se stejně používaj z 99% přístroje bez zemnícího vodiče, takže prostě nechápu tu nutnost chrániče, když je ve svý podstatě neopodstatněnej…

      Peťan: Jednoduše třeba proto, kdyby ses dotkl něčeho uzemněného (třeba pračky) a něčeho s poškozenou izolací (třeba toho fénu), tak stačí procházejících 30 mA a dojde k vypnutí chrániče. Kdyby tam nebyl tak nemá co vypnout. U té pračky stačí, aby začala probíjet (poškozená izolace, vlhkost apod.), tak chránič vypne sám a nedojde ani k tomu, aby se na kryt dostalo nebezpečné napětí. Na to by jistič zareagoval až při procházejícím poruchovém proudu (typicky nad 16 A, což je asi 500x víc).

      • Sharkus Sharkus

        přístroje samotné jsou možná bez zemění (dvojitá izolace), ale i tak tam máš spoustu míst která budou přizeměná (prakticky vše kovové) a i samotná voda pokud ti neteče v trubkách destilka bude vodivá a dotýkat se země (kór pokud máte třeba tvrdou vodu). Dále se předpokládá že máš v daném prostředí větší vlhkost pokožky a tím i menší odpor což nadále zvyšuje riziko úrazu.

  20. Jakub Jakub

    Zdravím Vás, Petře, mám dotaz k tomu Vašemu teoretickému případu z novostavby: píšete „…celkově tedy 20 mA. Při zhoršení izolačního stavu např. ve venkovním svítidle stoupne unikající proud svítidla také na 5 mA. Pokud by byly okruhy rozděleny na jednotlivé chrániče nic by se nestalo. Ale protože jsou všechny přístroje připojené na jednom chrániči, může docházet k jeho vypínání, protože 25 mA je již hraničních.“

    Pokud tedy budou přístroje každý na samostatném chrániči, žádný z těch chráničů se nevypne. No ale celý dům je napojený na 1 hlavní chránič a tam se ty unikající proudy přece musí posčítat, nebo ne? Tomu právě nerozumím.

    Děkuji

    Peťan: Je pravda, že tento příklad už je extrém. Pokud by byl dům hlídaný jedním proudovým chráničem, měl by mít vypínací proud 30 mA. Ale pokud bude osazeno více proudových chráničů, hlavní proudový chránič již není osazen. Pokud ano, nepoužije se 30mA, ale 100mA, nebo 300mA. Společný chránič je spíše kvůli snížení rizika požáru, než kvůli bezpečnosti.

  21. Pavel Pavel

    Dobrý den, používá se také proudový chránič nebo něco podobného jako ochrana velkých zařízení? Například, konvektomaty, pekárny, výdejní zařízení a podobně?

    Předem díky za vaše zkušenosti.

    • Pavel Pavel

      A ještě bych upřesnil, že jsem myslel uvnitř těchto zařízení.

      Peťan: Záleží opravdu na konkrétním zařízení. Pokud konvektomaty a podobné stacionární zařízení, kde se hlídá zejména vnitřní zařízení stroje, tak ne (nejsou zde žádné přístupné části). Důležité je zde kvalitní uzemnění části stroje. Jakmile je přístupnější nějaká část (zejména zásuvky apod.), nebo je zařízení připojeno do zásuvky je chránič potřeba. Frekvenční měniče způsobují větší unikající proud, tak ty přes chránič nebývají… Nebo je reziduální proud hlídán pomocí hlídacího relé – pak nedojde přímo k vypnutí stroje, ale může být větší unikající proud detekován pomocí PLC (ale to opravdu záleží na konkrétním stroji).
      Namátkou doporučuji třeba tento článek. Jak jde vidět, je tu opravdu hodně norem, které na to mají vliv.

  22. Jiří Jiří

    Dobrý den, předem děkuji za práci, kterou jste si s tímto webem a ytb dal. Jen prosím o radu. Řeším novou el. instalaci v dílně, kam je přívod 4×10, rozdělení PEN na PE a N s uzemněním PE pomocí tyčí do země… Jelikož v dílně pojede soustruh, frézka, svářečka WLSP, UTA, venku pila, časem i něco s frek. měničem atd. tak mám trochu problém, jaký vybrat chránič. Doteď jel celý „mini statek“ na jeden 500 mA, ale nyní chci dílnu udělat samostatně a myslet víc na zdraví. Volil bych hlavní chránič 300 mA selektivní (proti požáru) a 30 mA typu G na vše ostatní, je to moudré? Nikdy nepojede X věcí současně, max třeba 2-3. El. instalaci bude zapojena elektrikářem a měřena i impedance zemní smyčky, jen co se týče chráničů nemá moc lidí zkušenosti, jak se to bude chovat se stroji z minulého tisíciletí a zároveň třeba novou malou CNC frézkou se spínaným zdrojem a frekvenčním měničem.
    Možná ještě jeden dotaz – pokud budu mít jeden 3f jistič třeba na 3 zásuvky (od sebe vzdálené = vždy půjde jen jeden stroj), lze toto „roztrojení fáze řešit nějak jinak, než krabičkou? Ideálně ještě v rozvaděči, zásuvky budou nástěnné a dva kabely tam nestrčím.
    Děkuji moc. Krásný den a hlavně hodně elánu do natáčení videí, za které jsme vděčni.

    Peťan: Vybrat chránič do takového provozu bývá problém. Často je větší problém s novějšími stroji (spínané zdroje, frekvenční měniče, …), než se staršími mašinami. Určitě je moudré použít společný 300 mA proudový chránič (tak se to dělá u dřevostaveb) a každý další zásuvkový okruh by měl být chráněn 30mA chráničem. Často není problém s nějakým vypadáváním, ale charakteristika G (nebo S) určitě zmenší počet náhodných vypnutí. Řešil jsem jednou něco podobného, kdy pravidelně/náhodně vypadával chránič, ale když se tam dal „Gčkový“, tak je od té doby klid. Pokud bude nějaký stroj připojen napevno (třeba soustruh), nemusel by se chránič použít.
    Nejsem si teď úplně jistý připojením více 3f zásuvek na jeden okruh… Ale pokud by vadila krabička, je možné každou zásuvku natáhnout sólo a spojit kabely v rozvaděči. Výhoda je, že kdyby to bylo nutné, je možné jednotlivé okruhy rozdělit.
    Chápu, že je to rada taková obecná. Ale ono ne vždy vše funguje podle norem. Pokud se jedná o dílnu, určitě doporučuji všechny stroje pospojit nezávislým ZŽ vodičem a připojit na zemní svorku v rozvaděči.

    • Jiří Jiří

      Díky za srozumitelnou odpověď. Pospojení strojů ještě extra vodičem PE je dobrá pojistka. Ještě k tomu spojení kabelů (stejných fází) v rozvaděči, lze to udělat nějak hezky, aniž by to bylo plný wago svorek? Můstky se dělají myslím jen PE a N. Jinak v normách je myslím předepsáno na jeden jistič max 2 zásuvky, ale radši peníze investuji do chráničů, než do více jističů, jejichž větší množství mi nic nepřinese.

  23. Jan Jan

    Dobrý den,
    měl bych dotaz k situaci, kdy mám v rozvaděči obvody rozděleny na jištěné kombinovaným proudovým chráničem a na obvody jištěné pouze jističem (lednička…) . Můstek N musí být mezi těmito okruhy samozřejmě oddělen – tj. na jednom můstku jsou okruhy jištěné chráničem a na druhém jištěné pouze jističem. Jak je to ale s můstkem PE? Musí být rozdělen stejně?

    Peťan: Vodič (tedy i můstek) PE je pro všechny okruhy stejný. Každé další „dělení“ by do obvodu mohlo vnášet další odpor. Takže by to bylo trošku kontraproduktivní.

  24. Pepa Pepa

    Děkuji za perfektní povídání o chráničích,ale myslím si,že proud procházející přes spotřebič se v žádném případě nesníží o proud procházející přes
    vašeho panáčka.Naopak výsledný proud bude součet těchto proudů.

    Peťan: Ano, máte pravdu. Pod videem a v několika komentářích to potvrzuji. Je to moje chyba, kterou jsem při natáčení videa udělal a nějak jsem si to neuvědomil. Důležité je, že je zde nějaký rozdíl proudů z/do chrániče – ten pak na to reaguje vypnutím.

  25. Tomáš Lajtkep Tomáš Lajtkep

    Dobrý den, děkuji za Vaše články – i když jsem prošel elektro průmyslovkou, jsem po mnoha letech rád za podobné rady.

    Řeším právě zásuvky v chatě, kde byla elektřina dělaná někdy v 90.letech. Je to síť TN-C, vše vedené v 1,5 mm Cu a přidal jsem konkrétně zásuvku pro malý bojler vedle koupelny, odkud povede teplá voda plastovou trubkou skrz stěnu do sprchového koutu a další zásuvku do podkroví nad koupelnu, kde bude připojené čerpadlo, které je venku v podzemní nádrži, odkud přivede do podkroví vodu (a následně přes strop povedou rozvody studené vody do bojleru a do sprchové baterie). Tato zařízení jsou na dvou okruzích a jištění je nyní starými (bakelitovými) jističi 10A.
    I když si nejsem vědom jakéhokoli uzemněného bodu v koupelně (dřevostavba kde jsem vybetonoval sprchovou „vaničku“, žádný spotřebič typu pračka, vedení vody plastovými trubkami, podlaha sice betonová, ale zaizolovaná hydroizolací na které bude časem dlažba), stejně pořád uvažuju o výměně jističů za jednomodulové jističo-chrániče (v rozvaděči mám volné 3 pozice a přemýšlel jsem nad výměnou 2 jističů za jističo-chrániče, 1 pozice by zůstala volná). Hledám informace na různých webech a jedním z nich je diskuse.elektrika.cz, kde konkrétně p. Jiří Schwarz (který mi přijde jako velice fundovaný) zmiňoval situaci, že proudový chránič bude v síti TN-C fungovat (stejně, jako máte ve vysvětlivce v článku uvedeno vy), ale pokud to nebude provedení, které vypíná při ztrátě nebo větším poklesu napětí, nebude chránit při přerušení PEN => pokud tedy najdu chránič, který při takovém poklesu vypíná, tak by to mohlo fungovat i při případném přerušení PEN. Nicméně ať čtu jak čtu, tento to asi nebude: https://www.kvelektro.cz/proudovy-chranic-s-jisticem-noark-ex9nle-el-1p-n-b10-30ma-ac-111147-p1718528?tabs=description#desc. Mohl byste prosím poradit?

    Peťan: On chránič v síti TN-C fungovat bude, ale ochranný vodič nelze použít jako pracovní. Principiálně by to fungovalo třeba u motoru, kde by se přes chránič vedly 3 fáze a PEN (v tomto případě pouze PE) by byl jenom jako ochranný vodič. U jednofázového přívodu je to problém. Vodič PEN se NESMÍ přerušovat. Není možné ho tedy připojit k „jističochrániči“, který by ho rozpojil.
    Variantou je přehodit kabel na třížilový (CYKY-J 3×2,5) a zásuvku udělat jako TN-S, nebo použít chránič do zásuvky.

    • Anonym Anonym

      Díky za odpověď a radu. Předělání na TN-S (TN-C-S) je tu problematické. O chrániči do zásuvky jsem nevěděl (viděl jsem na webu jen zásuvky tango s vestavěným chráničem), na chatě využiju.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *