mylms

... web o elektronice


Usměrňovače – jednofázové, trojfázové, druhy, průběhy napětí, filtrace

Usměrňovač je elektrické zařízení, které se používá k přeměně střídavého elektrického proudu na proud stejnosměrný. Protože elektronické obvody ke své činnosti obvykle potřebují stejnosměrný proud a k distribuci elektrické energie se využívá proud střídavý, bývá usměrňovač součástí většiny elektrických přístrojů a zařízení spotřební elektroniky, napájených z elektrické sítě.

 

  • Usměrňovače se dělí na řízené a neřízené.
  • U neřízených usměrňovačů je výstupní napětí určeno způsobem zapojení usměrňovače.
  • U řízených usměrňovačů je možno výstupní napětí regulovat.
  • Řízené usměrňovače obsahují aktivní součástky (např. tyristory)

 

Při neřízeném usměrnění se používají diody. Výstupní napětí není proto nastavitelné, ale je určeno amplitudou vstupního napětí a zapojením usměrňovače. Při požadavcích velkých stejnosměrných výkonů jsou používány trojfázové usměrňovače připojované na trojfázové síťové rozvody.
Neřízený dvoucestný usměrňovač s děleným vinutím se využívá i dnes kvůli snížení ztrát na výkonových diodách – není třeba použít 4, ale pouze 2 diody.

 

6-usmernovac-1



 

6-usmernovac-2

Při neřízeném třícestném usměrnění se středním vodičem je do každé fáze zařazena jedna dioda, takže je využita vždy jen jedna půlvlna. Diody mají vždy spojeny anody, nebo katody. Při spojení katod označujeme zapojení jako M3UK, při spojení anod označujeme M3UA.

 

6-usmernovac-3

Při zapojení s šesti diodami v 6-ti cestném můstkovém zapojení jsou na každou fázi zapojeny 2 diody (není potřeba střední vodič). K průtoku proudu musí být vodivá vždy jedna dioda z horní trojice a současně jedna dioda z dolní trojice můstkového zapojení. Zapojení B6U lze považovat za sériové spojení dvou obvodů M3UA a M3UK. Vzhledem k fázovému posunu napětí ve fázích nelze sčítat hodnoty napětí ve fázích, ale lze sčítat vždy jen okamžité hodnoty. Při trojfázovém usměrnění je zvlnění menší než při jednofázovém a má trojnásobnou frekvenci.

Výsledné kladné napětí tedy opisuje kladnou obalovou křivku všech třech napětí a záporné napětí zápornou obalovou křivku všech třech napětí. Výstupní napětí je tedy součet kladného napětí a absolutní hodnoty záporného napětí.

 

Řízené usměrňovače mají obdobný princip jako neřízené. Ovšem místo diod se používají aktivní součástky, jako jsou např. tyristory a tranzistory. Použití aktivních polovodičových součástek umožňuje regulovat výstupní napětí usměrňovače.

 

Filtrace napětí

Na rozdíl od akumulátoru nedodává usměrňovač ideální stejnosměrné napětí, ale pulzující stejnosměrné napětí, které si lze představit jako směs ideálního stejnosměrného napětí a střídavé složky.

6-usmernovac-4



Napsal Petan před třemi týdny v kategorii Elektronika ELN. Připojeno 0 komentářů.
Přečteno 110x.

Na programy zde poskytované není žádná záruka na funkčnost (viz licence). Jednotlivé články, stejně jako celý obsah stránek není návodem a slouží pouze k studijním účelům. Zapojení výše mají pouze informativní charakter! Vždy se řiďte originálním návodem k použití! Na elektrickém (vyhrazeném) zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb! Vše tedy děláte na vlastní nebezpečí! Autor stránek nebere žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví, životě, majetku a jiné!

I když jsou články psány s co největší pečlivostí, mohou obsahovat chyby. Vše tedy bez záruky!

Jakékoliv části webu je zakázáno bez svolení autora a uvedení zdroje publikovat! Některé části článků mohou obsahovat texty, případně obrázky ze stránek Wikipedia a Wikimedia Commons. Tyto části jsou dostupné pod původní licencí Creative Commons.



Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Hvězdičkou jsou označena povinná pole.
E-mailovou adresu k příspěvku přidávat nemusíte. Autor stránek odpovídá vždy do komentáře, ne na přiložený mail!.
Kvůli zachování kompletnosti komentáře budou vložené odkazy na obrázky vloženy do komentáře přímo jako obrázek. Původní soubor bude zkopírován na tuto stránku.