Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Zapojení a základní nastavení frekvenčního měniče

40

V tomto článku se budu zabývat instalací a základním nastavením frekvenčního měniče – „jak zapojit a nastavit frekvenční měnič?“. Proberu zde základy návrhu a zapojení a nastavení pohonu. Vždy je nutné řídit se manuálem ke konkrétnímu frekvenčnímu měniči.
Přehled zapojení různých motorů naleznete v článku Přehled a zapojení motorů.

Frekvenční měnič Invertek

Ke správnému návrhu pohonu jsou nezbytné tyto kroky:

K čemu slouží frekvenční měnič?

Zjednodušeně, frekvenční měnič slouží k řízení otáček (nejen) asynchronních motorů. Asynchronní motory s kotvou nakrátko mají výhodu ve velmi jednoduché konstrukci a tedy i nízké ceně. Jejich nevýhodou je poměrně složité řízení otáček. V podstatě jediný způsob, jak efektivně řídit jejich otáčky je změna frekvence napájecího napětí. Varianta zapojení třífázového motoru s pomocným kondenzátorem a řízením triakovou regulací je velice neefektivní. Další nevýhoda je velký proudový náraz při zapnutí. Ten se však dá omezit přepínáním hvězda-trojúhelník, nebo pomocí softstarteru.

Použitím i nejlevnějšího frekvenčního měniče lze jednoduše měnit otáčky motoru, měnit rychlost rozběhu a doběhu (omezí se tím proudový náraz), měnit směr otáčení apod. Lze i snížit spotřebu elektrické energie – např. u ventilátoru/čerpadel se mění podtlak/tlak snížením, nebo zvýšením otáček motoru. Není nutné točit motorem na jmenovité otáčky a používat škrtící klapky, variátory apod. Některé měniče umožňují regulaci otáček na nastavenou hodnotu se zpětnou vazbou od analogového čidla, nebo výstupního proudu. Lze tedy velmi jednoduše řídit např. výstupní tlak čerpadla, případně podtlak v odsávání pouze za použití měniče a jednoho, případně žádného externího čidla.

Nevýhoda frekvenčních měničů je kromě zvýšení ceny pohonu také nutnost dodržení EMC kompatibility. Měniče způsobují rušení, které je potřeba odstínit. K tomu slouží buď zabudované, nebo externí filtry a tlumivky, které dále zvyšují cenu celého pohonu. Ty však navíc mohou způsobovat vypadávání předřazených proudových chráničů, protože kondenzátory v nich mají vždy nějaký unikající proud. Dále je pak vhodné použít stíněné kabely k motoru – to platí zejména u dlouhých vedení.

Ne zcela typický frekvenční měnič s jednofázovým výstupem.

Princip frekvenčního měniče

Každý frekvenční měnič se skládá z několika základních částí:

Blokové schéma frekvenčního měniče

Řídící obvody
Jsou obvody, které obstarávají samotné řízení měniče. Ať jde o obsluhu displeje při nastavování, nebo samotné řízení otevírání tranzistorů apod. U vektorového řízení probíhá v procesoru měniče real-time simulace a výpočet magnetického toku v motoru. Pomocí tohoto regulátoru poté probíhá úprava výstupního napětí a frekvence měniče.

Usměrňovač
Usměrňovač usměrní napájecí napětí. Proto nezáleží u 3f měniče na sledu fází. Je však hlídán výpadek, nebo asymetrie fází.

Meziobvod
Skládá se z kondenzátorové baterie. V té je uložena energie, která jde přes výkonovou část do motoru. Při brzdění se motor může chovat jako generátor a tak se meziobvod nabíjí z motoru. Při příliš rychlém brzdění může docházet k přepětí na meziobvodu. To lze omezit snížením rychlosti brzdění, odlehčením motoru, změnou měniče za výkonnější, nebo zapojením brzdného rezistoru (odpor s velkým ztrátovým výkonem), v kterém se přebytečná energie mění na teplo. Brzdný odpor většinou dodává výrobce ke konkrétnímu měniči. Často se jedná o drátový odpor v hodnotách od 50 do 200 Ohm a ztrátovým výkonem od 100 W výše. Odpor je u některých měničů možné namontovat jako příslušenství do měniče (je chlazen vestavěným ventilátorem), nebo bývá v kleci, která slouží jako ochrana proti dotyku – při brzdění motoru se odpor zahřívá.
Tato část měniče zůstává několik minut po odpojení napájecího napájení pod napětím. Je tedy nebezpečné ihned po odpojení napájení měnič rozebírat.

Výkonová část
Je část měniče se spínacími prvky. Jako spínací prvky je většinou použita šestice IGBT tranzistorů a řídící obvod. Celek je integrován (alespoň u frekvenčních měničů běžné velikosti) do IPM (Intelligent Power Module). Ten pomocí PWM (pulsně šířkové modulace) modeluje signál, který reprezentují třífázové sinusové napětí. Frekvence spínání tranzistorů jde většinou v měniči nastavit v několika krocích, cca od 4 kHz do více než 30 kHz. Protože tranzistory produkují nejvíce tepla během spínání/rozpínání je pro měnič ideální co nejnižší frekvence. Při nízké frekvenci spínání motor produkuje velké množství magnetizačního hluku, při vysoké frekvenci se měnič nadměrně zahřívá. Optimální je pak kompromis – pokud hluk nevadí, může se použít nižší spínací frekvence. Některé měniče si při zvýšení teploty IPM dočasně spínací frekvenci sami sníží. Tato spínací frekvence, respektive krátké náběžné hrany při spínání tranzistorů způsobují indukování vysokofrekvenčních napěťových špiček. Ty způsobují rušení okolních technologií – je nutné ho co nejvíce odstínit.

Zjednodušeně generování PWM signálu probíhá tak, že si měnič interně generuje sinusový signál požadované frekvence a amplitudy (zeleně) a trojúhelníkový signál spínací frekvence tranzistorů (modře). V průsečících zeleného a modrého signálu je výstupní tranzistor sepnut, nebo vypnut. Samozřejmě toto je zjednodušený model, ve výsledném PWM signálu musí být promítnuta např. změna výstupního napětí podle frekvence apod. Na obrázku níže je graf, jak by mohlo vypadat generování jednoho sinusového signálu.

Běžný, malý, frekvenční měnič napětí nikdy nezvyšuje! Pokud je použit měnič na 230 V je nutné propojky na motoru zapojit tak, aby byl na napětí 3×230 V. Pokud je měnič na 400 V je nutné propojky na motoru přepojit tak, aby byl na 3×400 V.

Modelování sinusovky pomocí PWM

Výběr motoru

Výběr samotného motoru je samozřejmě závislý na aplikaci, kde bude použit. Je nutné zhodnotit potřebné otáčky, výkon, napájecí napětí, osovou výšku, typ příruby apod. Podle motoru se bude vybírat vhodný frekvenční měnič.

Nyní budu vycházet z katalogů Siemens (dříve motory MEZ). Je to u nás asi nejběžnější a nejdostupnější výrobce motorů. Cenově a kvalitativně jsou tyto motory na velice dobré úrovni. Nejprve je nutné vědět jaké jsou nutné otáčky. Třífázové asynchronní motory mají několik dvojic statorových cívek (počet pólů) a podle toho se liší otáčky motoru. Otáčky jsou navíc závislé na skluzu motoru – čím větší výkon motoru a účinnost, tím menší skluz (viz tabulka níže). V některých řádcích tabulky je vidět, že motor s vysokou účinností má proti motoru se standardní účinností o 45 otáček za minutu více (zvýrazněno tučně). Vyšší účinnost se samozřejmě projeví na úspoře energie, nižším zahřívání motoru atd. V závorce jsou uvedeny mezní otáčky motoru.

Otáčky motorů podle počtu pólů, výkonu a účinnosti
Počet pólů 2 2 2 4 4 4 6 6 6 8 8 8
Synch. ot. 3000 3000 3000 1500 1500 1500 1000 1000 1000 750 750 750
Řada 1LA7 1LA9 1LE1 1LA7 1LA9 1LE1 1LA7 1LA9 1LE1 1LA7 1LA9 1LE1
1LA7 – standardní účinnost (IE1), 1LA9 – zvýšená účinnost (IE2), 1LE1 – vysoká účinnost (IE3)
0,25 kW 2830 (6000) 2830 (6000) 1350 (4200) 1410 (4200) 850 (3600) 680 (3000)
0,55 kW 2800 (6000) 2835 (6000) 1395 (4200) 1440 (4200) 1440 910 (3600) 935 (3600) 935 675 (3000)
0,75 kW 2855 (6000) 2805 (6000) 2850 1395 (4200) 1440 (4200) 1450 915 (3600) 925 (3600) 945 680 (3000) 725 (3000)
1,1 kW 2845 (6000) 2835 (6000) 2885 1415 (4200) 1425 (4200) 1440 915 (3600) 935 (3600) 940 680 (3000) 725 (3000)
1,5 kW 2860 (6000) 2885 (6000) 2910 1420 (4200) 1435 (4200) 1445 925 (3600) 970 (3600) 940 705 (3000) 720 (3000)
2,2 kW 2880 (6000) 2890 (6000) 2920 1420 (4200) 1455 (4200) 1465 940 (3600) 965 (3600) 970 695 (3000) 725 (3000)
5,5 kW 2925 (5600) 2950 (6000) 2950 1455 (4200) 1465 (4200) 1470 950 (3600) 970 (3600) 970 710 (3000) 735 (3000)
7,5 kW 2930 (5600) 2950 (6000) 2950 1455 (4200) 1465 (4200) 1475 960 (3600) 975 (3600) 980 715 (3000) 730 (3000)

Výhoda řízení frekvenčním měničem je možnost snížení a zvýšení otáček motoru. Minimální otáčky většinou limituje nemožnost použití původního chlazení – při nízkých otáčkách klesá výkon motoru a nefunguje vestavěný ventilátor, je tedy nutné cizí chlazení. Zvýšením otáček se snižuje kroutící moment motoru. Maximální otáčky jsou samozřejmě omezeny konstrukcí rotujících dílů motoru (zvýšené vibrace), ložisek (nižší životnost), rotoru (odstředivé síly) a ventilátoru chlazení – při příliš vysokých otáčkách je ventilátor hlučný a hrozí jeho prasknutí (je nutné cizí chlazení). Pokud nastavení měniče umožňuje změnu otáček motoru ve větším rozsahu, doporučuji cizí chlazení nezávislé na otáčkách motoru. Dále doporučuji použit motor s vestavěným termistorem, případně bimetalovým čidlem které se připojí k měniči, případně k nadřazenému systému.

Neméně důležitý parametr je výkon motoru. Ten je odvislý od aplikace, ve které bude použit. Pokud je kroutící moment víceméně stabilní (např. u pohonu pásu), je možné moment změřit např. momentovým klíčem. U aplikací, jako jsou ventilátory, kde požadovaný moment stoupá s otáčkami je nutné provést výpočet na konkrétní použití. Podle výsledného kroutícího momentu se v katalogu vybere požadovaný typ motoru. Je nutné si uvědomit, že se změnou otáček se mění i kroutící moment na hřídeli. V datasheetu motoru bývá uvedena momentová charakteristika.

Motory mohou mít různé napájecí napětí. Když se vyhneme různým ne příliš používaným napěťovým soustavám, tak zbudou motory D/Y 230/400V a D/Y 400/690. U pohonů malých výkonů lze s výhodou použít motory na 230 V a k nim příslušný frekvenční měnič. Zajistíme si tím možnost připojit třífázový motor na jednofázovou síť (pokud je to potřeba). Větší motory tak nedoporučuji připojovat, protože se tím zbytečně přetěžuje jedna fáze. U větších motorů, cca od 2 kW výše je vhodné připojit je k třífázově napájenému frekvenčnímu měniči na 400 V. Proud odebíraný ze sítě se tak rozloží mezi všechny tři fáze. Viděl jsem 3kW motor připojený k jednofázovému měniči. Motor se vlivem větších proudů vždy po čase vyhřál. Nebylo tedy možné ho z preventivních důvodů provozovat na plné otáčky. Náhradou měniče za 3-fázový je možné bez problémů používat motor při větších otáčkách než jmenovitých.

Dalším důležitým parametrem motoru je jeho osová výška (velikost) a typ příruby. U patkových motorů se udává osová výška (H), což je vzdálenost středu hřídele od spodní části patky. U přírubových motorů se udává velikost, která je přibližně velká jako osová výška. Mechanické připojení motoru k základně lze provést několika způsoby. Podle toho se motory rozlišují na patkový (motor má patky, které se přišroubují k základně), přírubový (příruba, malá příruba, větší příruba) a patko-přírubový, který má jak přírubu, tak patku.

Patkový motor (Siemens)

Přírubový motor (Siemens)

Třífázové asynchronní motory s kotvou nakrátko se vyrábí v několika třídách účinnosti. Dříve používané třídy EEF se mění na třídy IE 1 – 4 (čím vyšší číslo, tím vyšší účinnost). Při použití jednoho pohonu může být použití motoru s vyšší účinností příjemný bonus (ne však cenový). Při projektování zařízení s velkým množstvím pohonů musí být k účinností motorů přihlédnuto vzhledem k vyšším ztrátám, spotřebě a všudepřítomnému strašákovi CO2… V průmyslu by se motory s účinností IE1 neměly používat. Myslím si, že s pokračováním vývoje elektroniky budou asynchronní motory postupně nahrazovány motory reluktančními, které mají vyšší účinnost. Zejména tam, kde se k řízení používá frekvenční měnič.

Účinnosti motorů

Ve vícefázových asynchronních motorech napájených z frekvenčního měniče vzniká elektrické namáhání ložisek kapacitním napětím na ložiskovém mazacím filmu. Fyzikální příčinou je tlumení soufázových napětí na výstupu měniče kmitočtu. Součet všech tří fázových napětí měniče kmitočtu není totiž v žádném časovém okamžiku rovný nule – v protikladu k čistě síťovému provozu. Následně vzniklé vysokofrekvenční impulsní napětí způsobuje proud, který se přes vnitřní kapacitu motoru meziobvodem uzavírá zpět přes měnič kmitočtu. Vnitřní kapacity stroje jsou – mimo jiné – kapacita vinutí a kapacita mezi rotorem a statorem. Účinkem ložiskového kapacitního napětí se může v nejnepříznivějším případě náhodně uskutečnit průraz ložiskového filmu. Průraz způsobí buď poškození ložiska nebo přispěje k jeho předčasnému zestárnutí. Tyto ojedinělé případy uvedeného fyzikálního jevu se vyskytují převážně u větších motorů. Základním předpokladem k zabránění poškození ložisek ložiskovými proudy je zajistit správnou instalaci pohonného systému. Taková instalace se ale neobejde bez použití některých technických prostředků, které ložiskové proudy podstatně snižují. (z katalogu Siemens D81.1) Velké motory určené pro provoz s frekvenčními měniči je proto možné vybavit speciálními ložisky, zemnícími kartáči apod. Samozřejmostí je správné připojení motoru k měniči.

Výběr frekvenčního měniče

Výběr frekvenčního měniče je závislý na výše uvedeném motoru, napájecím napětí sítě a druhu řízení. Pokud je výkon odebíraný motorem malý (cca do 2 kW), můžeme použít měnič s napájecím napětím 1f 230 V. Je však nutné použít motor se zapojením do trojúhelníka na 3×230 V. V tomto zapojení bude ze sítě odebírán větší proud. Síť je tedy nesymetricky zatěžována. Pokud je to možné a ničemu to nebrání, je vhodné použít měnič s napájecím napětím 3×400 V a motor příslušně zapojit.

Měnič je nutné vždy vybrat se stejným, nebo větším výstupním výkonem, než je uvedeno na motoru. Měnič je vhodné zvolit ze stejné, nebo o jeden řád vyšší výkonové řady. Pro motor 0,5 kW bude vhodný i měnič s maximálním výstupním výkonem 0,75 kW. V měniči se pak nastaví přesné parametry připojeného motoru.

Možnosti propojení měniče a motoru
Měnič na 230 V (výstup 3×230 V) Měnič na 400 V (výstup 3×400 V)
Δ/Y 230/400 V (zapojen do Δ – napájení 230 V) ANO NE*
Δ/Y 230/400 V (zapojen do Y – napájení 400 V) NE ANO
Δ/Y 400/690 V (zapojen do Δ – napájení 400 V) NE ANO
Δ/Y 400/690 V (zapojen do Y – napájení 690 V) NE NE
* Tento motor lze připojit do Δ, ale je nutné v měniči nastavit napětí motoru na 230 V (frekvence 50 Hz). Případně jmenovité napětí motoru na 400 V a jmenovitou frekvenci na 87 Hz (viz 87 Hz princip).

Jak již bylo zmíněno výše, zvyšováním výstupní frekvence měniče stoupají otáčky motoru, ale od jmenovité frekvence výše klesá kroutící moment na hřídeli. U stále používaného skalárního řízení se většinou lineárně mění napětí podle výstupní frekvence. Kde maximální napětí je při jmenovité frekvenci motoru a minimální při nulové frekvenci. Křivku lze většinou ve dvou i více místech upravit tak, aby byl motor při nulové frekvenci napájen větším napětím (pomáhá při těžkých startech) a pak ještě několikrát v libovolných místech. Jak jde vidět na grafu níže. V základním nastavení (tečkovaně) je při nulové frekvenci na svorkách motoru 0 V. Při zvyšování frekvence se i napětí postupně zvyšuje, až při jmenovité frekvenci motoru (50 Hz) dosáhne svého maxima (jmenovitého napětí motoru). Napětí pak již nezvyšuje, pouze frekvence.

Výkon motoru je pak konstantní (neberu v potaz možné měnící se zatížení hřídele), podle rovnice P = (2 * π * M * f) / 60 [W; Nm, Hz].

V/Hz charakteristika

Co když ale potřebujeme z motoru dostat jmenovitý kroutící moment i při vyšších frekvencích? Je možné použít buď větší motor, nebo využít tzv. 87Hz princip.

Protože pro zvyšování kroutícího momentu je nutné dále zvyšovat napětí, zapojí se motor do trojúhelníka (na napětí 3 x 230 V) a připojí se k frekvenčnímu měniči na 400 V. Měnič je nutné použít s výkonem 1,73× (√3) větším, než je výkon motoru. Jmenovitou frekvenci nastavit na 87 Hz (50 * √3) a napětí ponechat na 400 V. Při tomto zapojení a nastavení měniče bude právě při jmenovité frekvenci motoru (50 Hz) na motoru jeho jmenovité napětí (230 V), ale při zvyšování frekvence se bude napětí až do 87 Hz zvyšovat, dokud nedosáhne 400 V. V/Hz charakteristika je na grafu níže. Samozřejmě, že lze i zde graf uživatelsky upravit jako výše. Více pak už měnič nedokáže dodat. Dále se budou zvyšovat otáčky, ale snižovat moment na hřídeli.

U motoru je však nutné dávat pozor na přehřívání (proud motorem je o √3 větší), ztráty ve statoru jsou tedy trojnásobné. Nejlépe je konzultovat toto zapojení s výrobcem motoru, případně nahlédnout do datasheetu motoru. Vhodné je též použít vestavěný termistor ve vinutí.

V/Hz charakteristika; 87 Hz princip

Jako další požadavek jsou funkce, které potřebujeme aby měnič podporoval. Všechny měniče umí rozběh a doběh po rampě, měnit výstupní frekvenci, hlídat proud motoru apod. Speciální funkce jako PID regulaci, vektorové řízení, zpětnou vazbu od motoru, komunikaci po datové lince (CanOpen, ProfiBus, RS232, apod.) podporují jen některé měniče. Někteří výrobci dodávají měnič bez ovládacího displeje, který je možné si dokoupit zvlášť. Pokud není měnič připojen k datové lince a je nutné změnit, případně vyčíst některý parametr nastávají komplikace. Nejjednodušší frekvenční měniče se konfigurují pouze přepnutím DIP přepínačů na desce. Tyto měniče se většinou používají ke konkrétnímu typu motoru a bývají jeho součástí.

Pro běžné, jednoduché aplikace (ventilátory, čerpadla, otáčení vřetenem, …) mám dobré zkušenosti s frekvenčními měniči Invertek Optidrive. Nyní je aktuální řada Optidrive E3. Stejné měniče dodává SEW. Jak to vypadá, jedná se o stejný měnič v jiné barvě.
Jedná se o poměrně levné měniče, které mají již v základu displej, komunikaci Modbus a CANOpen, integrovaný odrušovací filtr, skalární a vektorové řízení, možnost řídit BLDC a reluktanční motor, dva analogové vstupy, PI regulaci, analogový výstup, rychlé uvedení do provozu a povedenou diagnostiku závad. Měnič je navíc možné zakoupit ve dvou provedení s IP20 (montáž do rozvaděče) a IP66 pro montáž vně rozvaděče. Toto se hodí např. pro regulaci odsávání, kde není kromě měniče a podtlakového snímače již nic dalšího nutné.

Oproti jiným měničům (např. Omron/Yaskawa, Teco, Siemens, …), nebo měničům vyšších řad mají poměrně jednoduché nastavení a uvedení do provozu. Pokud nejsou potřeba nějaké vyloženě speciální funkce, lze bez problémů využít tyto měniče. Hodí se tedy na první seznámení s frekvenčními měniči.

Zapojení motoru a frekvenčního měniče – EMC

Největší úskalí provozu frekvenčních měničů je generování vysokofrekvenčního rušení (viz princip měniče). To je nutné minimalizovat vstupním filtrem a použitím stíněných kabelů. Na pohon je nutné hledět komplexně včetně přidružené technologie a ne jako na samostatnou část zařízení. Je nutné dodržovat doporučená zapojení výrobce – je vždy uvedeno v montážním návodu měniče. 100% dosažení odstínění (EMC kompatibility dle EN61000–3–2) není vždy jednoduché.

Zapojení svorek měniče A – napájení, B – Vypínač, C – Jištění, D – tlumivka, E – EMC filtr, F – brzdný odpor, G – stíněné vedení k motoru, H – digitální/analogový výstup, I – bezpotencionální relé

Měnič je nutné připojit k napájecímu napětí na které je stavěn. Nejčastěji se jedná o jednofázové napětí 230 V, nebo třífázové napětí 400 V. Sled fází není důležitý. Průřezy vodičů musí být dimenzovány na maximální proud. Měnič je dále nutné jistit proti přetížení a zkratu. Podle typu měniče výrobce doporučuje maximální možné předřadné jištění a průřezy vodičů

Na vstupní část měniče je vhodné instalovat vstupní filtr (EMC filtr), nebo tlumivku. Samotná tlumivka mimo jiné snižuje proudový náraz při zapnutí měniče do sítě (prodlužuje životnost usměrňovače a kondenzátorů). Některé měniče mají filtr instalovaný v základu – typicky třídy A (průmyslové aplikace). U ostatních je vhodné ho dokoupit jako příslušenství ke konkrétnímu měniči. Vždy se jedná o kombinaci tlumivek a kondenzátorů, která blokuje propouštění vysokofrekvenčních rušivých signálů zpět do sítě. Nevýhoda EMC filtrů je možné způsobování výpadků proudových chráničů. Ve filtru je proti napájecími svorkami a PE svorkou kondenzátor, přes který vždy protéká alespoň malý proud – ten může způsobovat vybavování proudového chrániče. Některé měniče jsou s filtrem a dalším příslušenstvím jako skládačka – instalují se přímo pod, nebo vedle měniče.

Na výstupní část měniče je možné nainstalovat výstupní motorové tlumivky. Ty pomáhají utvářet z obdélníkového signálu na výstupu měniče sinusovku. Navíc kompenzují kapacitu dlouhého vedení k motoru a chrání motor před napěťovými špičkami. Při použití výstupní tlumivky musí být nastavena frekvence spínání tranzistorů na frekvenci, pro kterou je tlumivka určena. Vedení od měniče k filtru by mělo být pokud možno co nejkratší.

Příklad zapojení EMC filtru – červeně unikající proud

Provedení EMC filtrů

Výstup z měniče by měl být proveden stíněným kabelem. To platí obzvláště u delších vedení. Kabel slouží jako anténa a vyzařuje do okolí vysokofrekvenční rušení. Toto rušení může způsobovat nezanedbatelné bludné proudy v kovových konstrukcích. Ideální je provést kompletní kabeláž stíněnými kabely a to včetně signálových kabelů. Kabelové žlaby a lávky musí být uzemněné. Odpor uzemnění musí být co nejmenší. Všechny zemnící vodiče musí být nataženy sólo k zemnícímu bodu – „neproklemovávat“ a nevytvářet zemní smyčky.

Vedení k měniči

Aby stínění plnilo svoji funkci musí být provedeno jako Faradayova klec. Živé části systému musí být po celém povrchu obklopeny vodivým materiálem. Jsou tedy vhodné kabely s co nejhustším opletením, případně s kovovou fólií. Průchodky z rozvaděče a do motoru je nejlepší použít kovové s polovodivou gumou. Místo kontaktu průchodek a rozvaděče musí být zbaveno barvy, nebo být použita vějířová podložka, která barvu prořízne. Stejný princip je použit u motoru.

Zapojení motoru a frekvenčního měniče – konfigurace motoru

Nyní je třeba frekvenční měnič a motor propojit. V žádném případě se nesmí přehodit vstupní a výstupní svorky! Vždy tím dojde k nevratnému poškození měniče. Jak již bylo zmíněno výše, měnič napětí nezvyšuje. Takže je nutné k měniči na 230 V použít motor s napájením 3×230 V a k měniči na 400 V měnič na 3×400 V. Viz tabulka výše. Podle napájecího napětí se zvolí zapojení svorek k motoru. Řekněme, že budeme tento malý motor provozovat na 3×230 V, protože máme frekvenční měnič s napájecím napětím 1f 230 V (první obrázek níže).

Připojení motoru k FM s napájením 230 V (jednofázová síť). Motor D/Y 230/400 v zapojen do trojúhelníka.

Připojení motoru k FM s napájením 3×400 V (třífázová síť). Motor D/Y 230/400 v zapojen do hvězdy.

Připojení motoru k FM s napájením 3×400 V (třífázová síť). Motor D/Y 400/690V zapojen do trojúhelníka.

Nejběžnější motory mají svorky jako na obrázcích níže.

Svorkovnice motoru

Tuto svorkovnici lze zapojit do hvězdy (Y) i trojúhelníku (D, Δ). Nahlédnutím do návodu, nebo na víčko svorkovnice zjistíme správnou pozici propojek a utahovací moment.

Víčko svorkovnice třífázového asynchronního motoru s kotvou nakrátko

Štítek třífázového asynchronního motoru s kotvou nakrátko

Podle štítku zjistíme základní informace o motoru.
  • Výrobce Siemens, vyrobeno v České republice
  • Typ motoru 1LA7073–2AA10
  • Motor má označení CE
  • 3≈Mot – Třífázový motor
Dále je na motoru označeno krytí a prostředí pro které je určen
  • IP 55 – Krytí IP 55
  • IM B3 – Tvar elektromotoru
  • –20°C<=TAMB<=40°C – Provozní (okolní) teplotu motoru –20 až 40° C
V dolní části je štítek rozdělen na dvě strany. Levá udává hodnoty pro 50Hz síť, pravá pro 60Hz síť.
  • 50 Hz 230/400 V Δ/Y – Při zapojení do Δ má motor napájecí napětí 230 V, při zapojení do Y má napájecí napětí 400 V
  • 0,55 kW – výkon motoru 0,55 kW
  • 2,35/1,36 A – Odebíraný proud při nominálním zatížení a provozu do Δ a do Y
  • 220–240/380–420 V Δ/Y – Rozsah napájecích napětí při provozu do Δ a do Y
  • 2,39–2,44/1,38–1,41 A – Rozsah odebíraného proudu při provozu do Δ a do Y
Často také bývá na motoru zobrazen druh zatížení. To je podle ČSN EN 60034–1 označení „S1“ až „S10“ podle označení níže
  • S1 – Trvalý chod. Toto označení nemusí být uvedeno. Motor se je při plném zatížení a dodržení provozních podmínek schopen ochladit na provozní teplotu.
  • S2 – Krátkodobý chod. Na štítku je uvedena doba zatížení. Poté musí být motor odpojen a ochlazen na okolní teplotu
  • S3 – Přerušovaný chod. Na štítku je uvedena doba zatížení v % (většinou z 10 minutového cyklu). Po dosažení doby musí být motor na zbývající dobu odpojen. Motor se během odpočinku neochladí na teplotu okolí. Rozběh motoru neovlivňuje oteplení.
  • S4 – Přerušovaný chod s rozběhem. Stejné jako S3, ale je nutné vzít v úvahu rozběh motoru.
  • S5 – Přerušovaný chod s elektrickým brzděním.
  • S6 – Přerušované zatížení. Chod motoru, kdy je motor po určitý čas (% cyklu) zatížen a zbývající čas odlehčen = čas kdy motor běží naprázdno.
  • S7 – Pravidelné přerušované zatížení s elektrickým brzděním.
  • S8 – Pravidelné přerušované zatížení se změnami otáček spojenými se změnami zatížení.
  • S9 – Nepravidelné zatížení a změny otáček.
  • S10 – Zatížení s nespojitými konstantními zatíženími.

Podle štítku je tedy nutné svorky motoru zapojit do Δ. Dodané propojky se tedy zapojí dle návodu/grafice na víčku.

Svorkovnice motoru – svorky zapojeny do D

Vývody od jednotlivých svorek vedeme stíněným kabelem k frekvenčnímu měniči.

Základní nastavení frekvenčního měniče

I ty nejjednodušší frekvenční měniče mají poměrně rozsáhle možnosti nastavení. Předmětem tohoto článku není rozebírat každou volbu zvlášť. To by ani nešlo, neboť různí výrobci mají různé menu a i podobné funkce jinak pojmenovávají. Nicméně základ je stejný, nebo alespoň podobný. Níže jsou parametry z měniče Invertek Optidrive 3.

Nejprve je nutné do měniče nastavit typ použitého motoru, tedy jmenovité napětí, proud, frekvenci, otáčky apod. U některých režimů může být vyžadováno nějaké dodatečné nastavení – např. u vektorového řízení je vhodné provést autotuning. Dále je nutné uvědomit si, co vlastně bude měnič pohánět – typ zátěže. Některé měniče mají speciální funkce pro konkrétní zátěže. Ty mohou být:

  • Těžký rozběh (HO – High Overload)
    Zátěž motoru je v celém průběhu otáček konstantní (obráběcí stroje, dopravníky apod.).
  • Lehký rozběh (LO – Low Overload)
    Zátěž s lehkým rozběhem, ale s kvadraticky narůstajícím zatížením (ventilátory, odstředivá čerpadla).
 
 

P-01 – Maximální frekvence
Maximální povolená frekvence (rychlost) motoru. Pokud je vyplněn parametr P-10 je tento parametr uveden v ot/min, jinak v Hz. Maximální otáčky motoru udává výrobce motoru. U zde použitého motoru je to 6000 ot/min. K maximálním otáčkám je nutné přihlížet s ohledem na konstrukci stroje a motoru. Při zvyšování otáček dochází ke snižování kroutícího momentu motoru. Viz výběr motoru.

P-02 – Minimální frekvence
Minimální povolená frekvence (rychlost) motoru. Pokud je vyplněn parametr P-10 je tento parametr uveden v ot/min, jinak v Hz. Minimální otáčky je nutné zvolit tak, aby měl motor možnost se chladit (pokud není použito nezávislé chlazení). Při zpomalování motoru dochází ke snižování výkonu.

P-03 – Rozjezdová rampa
Čas zrychlení z 0 Hz na jmenovitou frekvenci (P-09). Udává jak rychle se motor roztočí na jmenovitou frekvenci. Delší čas může zamezit proudovým nárazům do sítě – působí jako soft-starter, nebo náhrada za rozběh Y-Δ.

P-04 Zpomalovací rampa
Čas zpomalení z jmenovité frekvence (P-09) na 0 Hz. Udává jak rychle se motor zbrzdí z jmenovité frekvence na 0Hz. Kratší čas způsobuje rychlejší zbrzdění. Pokud má motor velkou zátěž, může docházet k jeho přehřívání a přetěžování měniče (obvykle chyba přepětí na meziobvodu O-volt). U jiných měničů bývo O-V. O = Overload (přetížení), V – voltage (napěťové). Tomu lze zamezit buď prodloužením zpomalovací rampy, nebo použitím brzdného odporu (dodává výrobce měniče) – přebytečný výkon se pak ve formě tepla vyzáří na odporu.

P-05 Režim zastavení
Udává, jak se motor zastaví po deaktivaci signálu provozu. Běžně je u strojů nastaven doběh po rampě – podle velikosti rampy je doběh rychlý, nebo pomalejší. Měnič (nebo motor) pak brzdnou energii vyzáří ve formě tepla, případně rekuperuje do sítě. Volný doběh v podstatě odpojí motor od napájení. Ten se pak vlivem tření sám zastaví. Volný doběh může být použit např u ventilátorů, kde většinou není potřebné nuceně brzdit.

P-07 – Jmenovité napětí motoru
Udává se štítkové napětí motoru v příslušné konfiguraci. Zde bude 230 V.

P-08 – Jmenovitý proud motoru
Udává se štítkový proud motoru v příslušné konfiguraci. Zde bude 2,35 A. Z tohoto proudu vychází tepelná ochrana motoru. Měnič funguje i jako nadproudové relé. Při dlouhodobém odběru proudu vyšším něž jmenovitém měnič nahlásí chybu I_t_trR. U jiných měničů to často bývá O_C, O_L, nebo podobné. C = Current (proudové), L = Load (zátěž).

P-09 – Jmenovitá frekvence motoru
Udává se štítková frekvence motoru. Zde bude 50 Hz.

P-10 – Jmenovité otáčky motoru
Udávají se jmenovité otáčky motoru při frekvenci uvedené v parametru P-09. Pokud nejsou otáčky uvedeny (nastaveny na 0) zobrazují se hodnoty rychlostí v Hz, jinak jsou v ot/min. Pokud jsou otáčky zadány je aktivována kompenzace skluzu.

P-12 Způsob ovládání
Měniče často umožňují ovládání z více volitelných míst. Běžné je ovládání

  • Ze svorkovnice – pro řízení měniče se používají digitální vstupy a potenciometr (případně napěťový, nebo proudový signál) na nastavení výstupní frekvence.
  • Klávesnice – ovládá se lokálně pouze z klávesnice na měniči.
  • PI(D) regulace – buď přes klávesnici, nebo analogovým vstupem je nastavena cílová hodnota kterou se měnič snaží na druhém analogovém vstupu dosáhnout. Tato aplikace je často používána u jednoduchých odsávání – je nastaven požadovaný podtlak a měnič se mu automaticky přizpůsobuje.
  • Datová komunikace – Různé komunikační kanály jako je ProfiBus, Modbus, CANOpen, apod. Měniči se parametry mění online z nadřazeného systému.

 

P-13 Typ zátěže
Udává charakteristiku zátěže (těžký rozběh/lehký rozběh). Podle toho měnič vyhodnocuje přetížení měniče.

P-17 Modulační frekvence
Nastaví modulační frekvenci tranzistorů měniče. Viz Princip frekvenčního měniče (výkonová část).

P-27 a P-26 Zakázaná frekvence a šířka pásma zakázané frekvence
Tímto parametrem lze omezit rozrezonování mechanických součástí stroje. Pokud je rezonanční frekvence* stroje např. mezi 1600 – 1800 ot/min lze nastavením zakázané frekvence* na 1700 ot/min a šířkou pásma na 200 ot/min těmto rezonancím předejít. Měnič při požadavku na 1600 otáček přeskočí rovnou na 1800 otáček a naopak. *Pokud je vyplněn parametr P-10 jsou místo frekvence zadávány přímo otáčky motoru.

P-28 a P-29 Nastavení napětí a frekvence U/f křivky
Při skalárním řízení (též U/f řízení) se se změnou frekvence mění napájecí napětí motoru. Křivku napětí v závislosti na frekvenci lze upravit touto volbou.

P-30 Automatický restart
Mění funkci chování měniče po výpadku napájení. Někdy je vhodné, aby se měnič automaticky spustil po výpadku napájení (např. ventilátory a čerpadla). Jindy je to nebezpečné (obráběcí stroje). Změnou tohoto nastavení lze např. docílit, aby start měniče proběhl pouze s náběžnou hranou spouštěcího signálu.

P-32 Start s běžícím motorem
Někdy je vhodné povolit, aby se měnič mohl rozběhnout i v případě, kdy se již motor točí, případně dotáčí. Prakticky použitelné u ventilátorů – ty mají poměrně velké setrvačnosti a po vypnutí by bylo nutné čekat dlouho dobu na dotočení (pokud není aktivován brzdný režim)

P-51 Způsob řízení
Mění způsob řízení motoru. Běžné řízení bez přímé zpětné vazby je skalární řízení (U/f křivka) a vektorové řízení.

  • Skalární řízení (U/f)
    Se změnou frekvence je jednoduše (lineárně, kvadraticky – vhodné pro ventilátory a čerpadla) mění i napájecí napětí motoru tak, aby se magnetický obvod nepřesycoval. Toto řízení je vhodné pro paralelní provoz více motorů s jedním měničem a jednoduché aplikace. Nevýhodou jsou pomalejší reakce motoru na změnu zatížení a nepřesnost výstupních otáček (okolo 5%). Úpravu nastavení lze provést parametrem P-28 a P-29.
    Vhodné pro jednoduché aplikace jako je řízení čerpadel a ventilátorů. Dále je vhodné pro provoz více motorů s jedním měničem.
  • Vektorové řízení
    Toto modernější řízení motoru využívá matematický model motoru ve kterém si vypočítává podle dat motoru (U, I, …) magnetický tok v motoru. Ten porovnává s požadovanými hodnotami a pomocí PI regulátoru upravuje napětí a frekvenci. Měniči je nutné zadat více parametrů motoru (k tomu slouží autotuning).
    Toto řízení je přesnější – motor má rychlejší odezvy (lepší dynamiku), vyšší kroutící moment od nízkých otáček a jejich přesnější regulaci. Jestli je to možné, doporučuji používat tento typ řízení.

P-52 Automatické ladění (autotuning)
Nastavuje parametry nutné pro správné vektorové řízení. Do motoru je přivedeno napájení, pomocí kterého je změřen odpor a indukčnost jednotlivých vinutí. Motor se během autotuningu může roztočit, cukat apod.

Výše jsem nezmínil možnosti nastavení analogových vstupů a PI regulátoru. To je velmi závislé provozních podmínkách stroje. Někdy může mít PI regulátor automatické nastavení, takže není nutné nastavovat všechny parametry ručně.

Provoz a údržba frekvenčního měniče

Měniče většinou nevyžadují nějaké extra zacházení. V podstatě je pouze nutné zajistit, aby měničem mohl proudit chladící vzduch a aby nedocházelo ke kondenzování vody uvnitř měniče. To vše je popsáno v provozních podmínkách. Vhodné je jednou za čas zkontrolovat čistotu chladiče a provozuschopnost chladícího ventilátoru.

Může se stát, že měnič vyhlásí chybu. Některé měniče mají poměrně sofistikovanou diagnostiku. Většinou je chybové hlášení zobrazeno na displeji měniče. Podle návodu je možné dohledat chybu a zjistit příčinu. Obvyklé jsou chyby přetížení (většinou začínají znakem O, It, I2t, …) přepětí, nebo podpětí (většinou začínají znakem U, V, Uvolt, …).

  • Proudové přetížení (tepelné přetížení motoru)
    Je často způsobeno přetížením motoru – motor má velkou zátěž, nebo je nastavena příliš krátká rozjezdová rampa. Některé měniče mají speciální módy pro specifické zátěže jako je ventilátor a čerpadlo. Většinou jde o ignorování určitého nadproudu několik vteřin po spuštění motoru – těžké rozběhy. Motor však může mít zkrat na vinutí, nebo na přívodu. Je vhodné zkontrolovat odebíraný proud za běhu motoru (měnič umí zobrazit aktuální odebíraný proud motorem) a zkontrolovat parametr „jmenovitý proud motoru“ (P-08).
  • Napěťové přetížení (přepětí na meziobvodu)
    Tuto chybu způsobuje přepětí v síti, nebo nejčastěji příliš krátká zpomalovací rampa. Při brzdění se zvyšuje napětí v meziobvodu. Pokud není připojen brzdný rezistor napětí stoupne na kritickou mez a měnič se odstaví z provozu. Lze prodloužit zpomalovací rampu, nastavit volný doběh, nebo připojit k měniči vhodný brzdný odpor – měnič musí být vybaven tzv. brzdným tranzistorem, který odpor připojuje. Toto chybové hlášení může také nastat při poškození motoru mezizávitovým zkratem.
  • Podpětí (podpětí na meziobvodu)
    Porucha je nejčastěji způsobena výpadkem napájecího napětí, případně podpětím. Je to asi nejčastější „porucha“ – nastane vždy při odpojení měniče od sítě.
  • Přehřátí (elektroniky, nebo chladiče)
    Teplota okolí je příliš vysoká, je příliš zašpiněn chladič, nebo nefunguje chladící ventilátor.

Měniče Optidrive E3 mají diagnostické menu pro monitorování měniče. Sada parametrů začíná číslem 00 a lze mezi nimi najít spoustu užitečných informací pro diagnostiku chyby, nebo zjištění možných špatných provozních podmínek. Níže je výpis nejzajímavějších z nich.

  • P00–01 Napětí na analogovém vstupu č.1
    Lze jednoduše porovnat změřené napětí měničem a skutečné napětí na analogovém vstupu.
  • P00–02 Napětí na analogovém vstupu č.2
    Lze jednoduše porovnat změřené napětí měničem a skutečné napětí na analogovém vstupu.
  • P00–04 Stav digitálních vstupů Status digitálních vstupů (binární hodnota)
  • Lze jednoduše zjistit signály na digitálních vstupech měniče.
  • P00–06 Zvlnění napětí meziobvodu (V)
    Pomůže diagnostikovat nesymetrii napájení
  • P-00–08 Napětí stejnosměrného meziobvodu (V)
    Pomůže diagnostikovat poruchu napájení
  • P00–09 Interní teplota chladiče (ᵒC)
    Zjištění možného přehřívání měniče
  • P00–11 Provozní doba od poslední chyby 1 (h) Provozní hodiny od poslední chyby. Resetují se dalším chybovým hlášením nebo odpojením napájení.
  • P00–12 Provozní doba od poslední chyby 2 (h) Provozní hodiny od poslední chyby. Resetují se dalším chybovým hlášením, nikoliv však odpojením napájení.
  • P00–13 Záznam poruchy Zobrazení 4 posledních poruch měniče
  • P00–14 Provozní doba od posledního vypnutí (h)
  • P00–15 Záznam napětí stejnosměrného meziobvodu (V) Paměť 8 hodnot napětí stejnosměrného meziobvodu před chybovým hlášením, čas vzorkování 256ms 
  • P00–16 Záznam teploty chladiče (°C) Paměť 8 hodnot teploty chladiče před chybovým hlášením, čas vzorkování 30s 
  • P00–17 Záznam proudu motoru (A) Paměť 8 hodnot proudu motoru před chybovým hlášením, čas vzorkování 256ms
  • P00–18 Záznam zvlnění napětí meziobvodu (V) Paměť 8 hodnot zvlnění napětí stejnosměrného meziobvodu před chybovým hlášením, čas vzorkování 22ms. 
  • P00–19 Záznam interní teploty měniče (ᵒC) Paměť 8 hodnot interní teploty měniče před chybovým hlášením, čas vzorkování 30s. 
  • P00–23 Teplota chladiče > 85ᵒC (h) Zobrazuje čas, po který měnič běžel s teplotou chladiče > 85ᵒC.
    Signalizuje špatné provozní podmínky měniče
  • P00–24 Interní teplota měniče > 80ᵒC (h) Zobrazuje čas, po který měnič běžel s interní teplotou > 80ᵒC.
    Signalizuje špatné provozní podmínky měniče
  • P00–27 Provozní doba ventilátoru (h) Zobrazena v hh:mm:ss.
    Může signalizovat blížící se nutnost výměny ventilátoru

 

Kurzívou označené parametry mohou pomoci odhalit chybu při výpadku měniče. Zobrazují totiž stav měniče krátce před poruchou. V době kontroly měniče již může být měnič restartován, nebo se provozní podmínky ustálily.

Shrnutí

Pro výběr a provoz frekvenčního měniče je tedy nutné provést tyto kroky:

  1. Diego Diego

    Pěkný to máš. A víš že podle norem má být vstup označený U1, V1, W1 a výstup U2, V2, W2? Když sme řikali na školení na 50 že to je tak jak píšeš ty tak se strašně divil že to němci nedělaj podle evropských norem 😀

  2. Peťan: Myslíš u toho měniče? Málokterý výrobce to označuje takhle. Norma je jenom doporučení/není obecně závazná. Nejčastěji jsou přívodní svorky měniče označeny L/L1/R, L2/N/S, L3/T a vývodní svorky U/T1, V/T2, W/T3. U jistících přístrojů je nejčastěji přívod 1, 3, 5 a vývod 2, 4, 6.
  3. Michal Michal

    Nemohl bych se s Vámi zkountaktovat. potřeboval bych osobně zkonzultovat některé věci.

  4. Peťan: O co jde? Napiš dotaz sem…
  5. kiwi kiwi

    V první řadě bych chtěl poděkovat za skvělý článek. A měl bych dotaz ohledně nastavení měniče. Je nějaká možnost jak u tohoto měniče ovládat zapnutí a vypnutí brzdy externím tlačítkem, nebo to lze pouze v konfiguraci. Občas bych brzdu potřeboval vypnout a nechat motor doběhnout samovolně.
    Díky

  6. Peťan: Jde o to, co je myšleno brzdou. Jestli brzdná rampa, tak tu je možné v menu pouze zapnout a vypnout. Ale dá se pohrát i s parametrem P-15 (a parametrem P-24), kde je možné nastavit brzdění po dvou rampách (běžný a „rychlý stop“ P-15 = 12). Použil jsem to v jedné aplikaci, kde se běžně brzdí po dlouhé rampě, ale někdy je potřeba zastavit i o dost rychleji.
    Pokud jde o elektromagnetickou brzdu, tak se nabízí použít výstupní relé měniče a nastavit P-18 na 0. Relé pak sepne se signálem běhu. Vhodným zapojením relé lze dosáhnout různých funkcí brzdy. Relé určitě v žádném případě nepřipojovat přímo na napájení brzdy, ale vždy použít výkonové relé, nebo stykač. Stejnosměrnou brzdu je dobré odpínat na straně před i za usměrňovačem.
  7. kiwi kiwi

    [3] kiwi: Jde mě o tu brzdnou rampu. Nastíním o co se přesně jedná. Mám dřevoobráběcí stroj. S malým lehkým nástrojem chci aby se rychle zastavil. Když ale použiju větší a těžší nástroj který má velkou setrvačnost tak při rychlém zastavení hrozí protočení na hřídeli a povolení připevňovací matice. Tomu bych předešel, delší zpomalovací rampou nebo jejím vypnutím a volným doběhem. Spínač na zapnutí a vypnutí mám připojen na svorky 1 a 2. Z toho co píšeš (snad nevadí že tykám)ohledně té druhé rampy a co jsem koukal do návodu, tak jsem pochopil že by to fungovalo jako další vypínací tlačítko u kterého bych nastavil delší rampu aby zpomalení bylo pozvolné.To by bylo asi použitelné. To o co mi šlo přesně je že bych měl externí otočný spínač a v jedné pozici by rampa byla zapnutá a v druhé pozici vypnutá a vypínání a zapíná stroje bych ovládal stávajícím spínačem připojeným na svorky 1 a 2. Zkrátka že bych externím spínačem měnil hodnotu parametru P-05. Ale to pravděpodobně možné nebude.

  8. Peťan: Co přesně máš za měnič? Verzi E2, nebo E3? Pokud E3, tak bych zkusil nastavit parametr P-05 na 2, parametr P-15 na 5 a parametr P-24 na 0. Pak by bylo nastaveno, že měnič běžně zastavuje po rampě a pokud je zvolen „rychlý stop“ tak zastaví s volným doběhem. Měnič se pak zapíná vstupem I1, nebo I2 (podle směru otáčení) a pokud jsou oba vstupy aktivní, tak se provede rychlý stop.
    Mělo by to jít ovládat obvodem dole. Vše jsou otočné přepínače. Prvním se motor zapíná/vypíná. Dalším se mění směr otáčení a třetím se mění volba rampy. Pokud je kontakt vypnutý, tak se brzdí po rampě P-04, pokud je sepnutý, tak podle rampy P-24.

    Taková je teorie…nezkoušel jsem to, takže nevím, jestli to bude fungovat… Dej pak vědět
  9. kiwi kiwi

    [4] kiwi: díky za rady i schéma. Vypadá to nadějně. Vyzkouším a dám vědět. Možná to bude trochu trvat mašinu mám momentálně rozdělanou kvůli repasi, ale mám ještě pilu u které bych tohle zapojení taky využil tak to zkusím u ní. Je sice taky rozebraná, ale tu bych mohl dát do kupy dřív.

  10. zdenek zdenek

    prosim o radu mam frmenic k ponornemu cerpadlu pul roku pracoval bezvadne nyni po vymene proudoveho chranice pri rozjezdu cerpadla vypadava jedna se o menic pwmII230 dekuji zdenek

  11. Peťan: Proč se měnil chránič? Doporučuji si projít článek Jak funguje a jak zapojit proudový chránič (zvlášť první odstavec). Ona taky jednoduše může být v čerpadle voda.
  12. Milan Milan

    Dobrý deň, je možné napájať frekvenčný menič 3×400V jednofázovým napatím 230V a odoberať jednofázové napatie 230V? Nikde sa to neuvádza a podĺa mňa by to malo byť možné.
    Ďakujem

  13. Peťan: Měnič s největší pravděpodobností vyhlásí chybu podpětí a výpadek fáze – napájecí napětí bude mimo rozsah (viz návod). Měnič je nutné napájet 400 V a v nastavení měniče nastavit výstupní napětí (napětí motoru) na oněch 230 V. Potom by při jmenovité frekvenci motoru mělo být na svorkách měniče jmenovité napětí motoru (230 V). Ale samozřejmě záleží na konkrétním měniči a typu řízení. U skalárního by to mělo platit. Ale u vektorového jde o použitý algoritmus…ale taky by to snad tak mělo být.
    Viz grafy v části Výběr frekvenčního měniče. Ale bez záruky 🙂
  14. Martin Martin

    Dobrý den,

    Článek velmi poučný, děkuji. Rád bych se zeptal na konkrétní radu ohledně zapojení FM (ESV222N02SFC Lenze) na asynchronní motor Mez Mohelnice 1,5kW – klasickej starej 3F. Jsou tu nějaké problémy, které je nutné řešit? Nebo se to zapojí a pak se uvidí? Mám to na starém soustruhu a potřebuji tím regulovat otáčky.

    Předem díky, Martin

  15. Peťan: Neviděl bych problém v použití měniče. Samozřejmě je nutné dodržet správné zapojení a správné nastavení parametrů měniče. U starších motorů nastavit napájecí napětí na 220, nebo 380 V (na to, co je na štítku).
  16. Milan Milan

    Niektorí výrobcovia fr.meničov so vstupom 230V a výstupom 3×220V doporučujú pri zapojení jednofázového motora medzi fázy napr.UaW vyhodiť kondenzátor a pomocné vynutie zapojiť priamo na V fázu.
    Obávam sa či sa nadmerne nezvýši prúd prechádzajúci týmto vinutím.
    Ďakujem.

  17. Peťan: Nevím, jestli náhodou nepleteš „hrušky s jablky“. Třífázové frekvenční měniče (s 3f výstupem) jsou určeny pro třífázové motory (tedy 3*230 V). Viz Zapojení motoru a frekvenčního měniče – konfigurace motoru. Ty žádný kondenzátor nepoužívají.
    Motory s kondenzátorem a pomocným vinutím jsou jednofázové a většinou se použití těchto motorů s frekvenčním měničem neuvažuje. Ale je možné použít 1f (s 1f výstupem) měnič v omezeném rozsahu frekvencí.
    Ale je možné, že se pletu a nějaký takovýto měnič existuje – prosím o odkaz. Některé měniče lze nakonfigurovat na různé druhy motorů (asynchronní, synchronní, reluktační, s permanentním magnetem, …).
  18. Milan Milan

    Ďakujem za odpoveď.Praktické skúsenosti nemám,preto sa obraciam na Vás.Z prelustro­vaných meničov sa to uvádza u meničov konštrukcie VFD-ZW AT2,u ktorého uvažujem s kúpou.

  19. Peťan: Tak abych řekl pravdu toto neznám. 1f (1f výstup) měnič, co jsem měl v ruce měl pouze dvě výstupní svorky. Viz třeba zde.
    Těžko říct, jaký napětí z tebou uvedeného měniče jde. Zvlášť by mě zajímala svorka „U“. Je možné, že to má nějaký vestavěný kondenzátor, nebo přímo řízenej výstup (takže lepší než kondík). Na obrázku co jsem našel mají použitý 1f měnič, ale podle svorek motoru je připojen nejspíš na 3f motor.
    Já osobně bych se jednofázovému motoru snažil vyhnout a použil 3f motor. Potom podle něj vybral měnič. Ale tohle by snad taky mělo fungovat.
  20. KarelW KarelW

    Děkuji za uvedený článek, je to zajímavé a pomohlo mi to se rozhodnout a objednat fekvenční měnič. Mám to pro soukromé účely a tak jsem zvolil čínu vzhledem k ceně. Dorazil, návod v čínštině, našel jsem si jiný k tomu určený v angličtině, ale ani tak nevím co mám vlastně všechno nastavovat a jaké hodnoty. Paramterů je tam stršně moc. Mám to pro řízení otáček motoru u brusky. Potřeboval bych stím asi poradit. Je možné se někdě dočíst něco bližšího??
    děkuji za info a případné nasměrování.
    (manuál http://www.fulu-electric.com/uploads/file1/20180116/5a5d49eaeacaa.pdf)

    Peťan: Já jsem pro jednoduchost volil měnič Invertek, který má také málo parametrů asi jako váš. Pokud byste měl např. Schneider ATV320, tak k němu je snad 1000stránkový manuál. Co a jak nastavit je zde v článku – část „Základní nastavení frekvenčního měniče“. Vše je uvedené v návodu – paradoxně nejdůležitější parametry jsou pod F4 (napětí, proud, frekvence, …). Pak pod F5 ochranné funkce (přetížení, podpětí, …) a pak pod F0 (minimální/maximální frekvence, rampy, …). Pokud tomu nerozumíte, tak pro vás stejně bude nejlepší to někomu svěřit. Jeden článek na netu elektrikáře nedělá!

    • KarelW KarelW

      Děkuji za odpověď. Je to tak, asi budu muset požádat někoho erudovaného, elektrikář nejsem. Jen jsem doufal, že to nastavení bude jednodušší. Návod jsem přiložil. U té F5 nevím jaké jsou limity a co by mělo být nastaveno. F4 bych nastavil podle motoru, ale to asi nestačí.. F0 mám také nějakou představu, to bych také dal, ale jsou tami další věcí, o kterých nic nevím..

  21. Kurka Kurka

    zdravim mel bych dotaz mam menic viz. foto a tento motor.
    Jake je vhodne zapojeni? pri trojuhelniku lze dotahnout vykonu i otacek na hvezdu skoro nejede. Chtel bych z motoru dosahnout vetsi otacky což se dari s trojuhelnikem. Nevim jeste o kolik se daji zvednout ale zajima me to by ten motor byl schopny?

    Peťan: Podle štítku na měniči, je měnič na 230 V. Motor je tedy potřeba zapojit tak, aby byl také na 230 V – tedy do trojúhelníku. Při zapojení do hvězdy je motor provozován na podpětí.
    Doporučuji si projít článek (první obrázek) a toto video. Tam je vše popsáno.
    Motor je rozumné provozovat tak na dvojnásobek otáček (100 Hz), i když měnič většinou umožňuje maximální frekvenci okolo 400 Hz. Jde o mechanické namáhání. A se vzrůstajícíma otáčkami klesá kroutící moment. Ale viz ten článek.

  22. Sandy Sandy

    Tohle je vážně dokonalej článek, vy by jste měl psát skripta, popsat něco tak srozumitelně a snadno pochopitelně, to je vyjímečná schopnost. Děkuji za článek

    Peťan: Díky, díky 🙂

    • Radek Radek

      Taktez se pridavam k chvale za srozumitelne vysvetleni problematiky, konecne jsem pochopil co a jak kolem 3F motoru a frekvencniho menice. Do ted to pro me byla cerna magie 🙂

      Peťan: Díky, díky 🙂

  23. Tom Tom

    Dobrý den.Používám měnič Siemens Micromaster 440 .
    Rozběh a zastavení motoru bych potřeboval řešit pouze 1 externím tlačítkem. 1.zmáčknutí zapnuto-2.zmáčknutí vypnuto.
    V manuálu jsem však tuto variantu zapojení nenašel (vždy je to řešeno spínačem ON-OFF s aretací).
    Můžet mě poradit?

    Peťan: Běžně tato funkce nebývá. Je to i z hlediska bezpečnosti – sám bych se této variantě zapínání/vypínání rozhodně vyhnul. Většinou ale měniče mají funkci „jedním tlačítkem start, druhým tlačítkem stop“. Nebo lze použít otočný přepínač, který na první pohled ukazuje, zda-li je měnič v chodu.

  24. Tom Tom

    Děkuju za odpověď. Variantu nastavení „jedno tlačítko na zapnutí a druhé na vypnutí“ jsem v návodu nenanešel. Zatím mě to jde jen na přepínač ON-OFF s aretacíZkusím to znovu pročíst.

  25. Kutil Pavel Kutil Pavel

    Zdravím,
    především chci pochválit Tvoje velmi zajímavé články, vypadá to že si praktik a máš to vyzkoušený a něco o tom víš (i když na tvojich videách podle hlasu odhaduji, že spíš mladší ročník – o to víc si to cením).
    A teď mám otázku k frekevenčnímu měniči. V jakém rozsahu je vhodné měnit frekvenci pro běžný „Mohelnický asynchronní motor“. Někde jsem četl, že tento motor snese 100% zvýšení frekvence, tzn. 100Hz. A jak je to s provozem při nízkých otáčkách, při frekvenci řádově jednotky Hz?
    Mám sloupovou vrtačku, kde byl 2-otáčkový motor (4/8 pól Dahlander), odešel (asi věkem, protože o nějakém přetěžování se při občasném používání nedá mluvit). Vrtačka má kromě přepínání otáček motoru ještě mechanickou převodovku 1:1 a 1:4 a 3 možnosti přehodit klínový řemen, chtěl bych to používat bez přehazování klínového řemene, případně pro velmi nízké otáčky využít převodovku 1:4.
    Chci použít 2 pólový motor s tím, že převod klínovým řemenem zvolím do pomala (poměr 0,83 nebo 0,52) kvůli zvýšení momentu. V případě této volby mi potom vychází frekvence napájení motoru cca od 2 do 84 Hz (resp. cca od 3 do 133 Hz). Co mi doporučuješ?

    Děkuji.

    Peťan: Díky, díky, no už taky něco málo pamatuju… Ale jsem spíš mladší ročník, to joo 🙂
    Při nízkých otáčkách je celkově problém s chlazením motoru, navíc má i malý kroutící moment. Menší problém je přetočit motor řekněme na 200, 250 % jmenovitých otáček (viz tabulka nahoře – otáčky v závorkách). Navíc při nízkých otáčkách se používají větší vrtáky – je potřeba větší moment. No, osobně bych se toho na nějaké domácí kutění nebál – zvolil bych motor o jednu velikost větší (sichr je sichr), a zkusil bych ho provozovat řekněme od nějakých 5 Hz, ale měnič by to rozhodně chtělo vektorový. Pokud je motor vybaven teplotním snímačem (většinou kontakt), tak bych ho zapojil do měniče jako zpětnou vazbu poruchy.

  26. Pavel Pavel

    Je možné použití měniče k motoru, kde je na štítku uvedeno pouze trojúhelník 380V? Jedná se o 6kW motor v soustruhu. Děkuji

    Peťan: Samozřejmě je to možné. Zrovna nedávno jsem takový motor v soustruhu na měnič zapojoval. Motor zůstane zapojen do D a na měniči se nastaví hodnoty podle štítku motoru.

  27. Tomáš Tomáš

    Zdravím,

    potřeboval bych poradit. Mám FM Siemens micromaster 440 2,2 kW připojený na AS motor zapojený do trojúhelníku 1,3kW. Parametry jsem nastavil dle štítku motoru a návodu k FM. Ovládání pře sběrnici mi funguje (start, stop, reverzace, otáčky potenciometrem), ale motor vůbec nejde do vyšších otáček. Potenciometrem jdu z nuly na přibližných 15Hz , kde regulace funguje, ale při překročení 15Hz už motor nezrychluje (z odhadovaných 200 ot/min). Potenciometr je zapojen správně, na FM jím mohu naladit 0-50Hz. Zkoušel jsem parametrem nastavit vyšší maximální frekvenci, ale motor se chová stejně.

    Budu rád za každou radu.

    Peťan: Nevím, jestli výstupní frekvence měniče stoupá nad těch 15 Hz, nebo ne? Pokud ano, může být poškozen motor (podobně se chová motor s poškozeným rotorem). Pokud ne, tak musí být potenciometr (min. 4,7 kOhm) připojen mezi svorky 1 a 2 (změřit 10 V) a výstup na 3 (změřit jestli při otáčení stoupá napětí od 0 do 10 V). Parametry by měly být nastaveny takto (radši překontrolovat!) P0300 = 2, P0310 = 50, P0700 = 2, P1000 = 2, P1082 = 50. Nikde jsem tam neviděl nastavitelné zesílení vstupu. Podobně to mají třeba měniče od Schneideru, kde se musí ještě přidělit min/max přímo analogovému vstupu.
    Případně pokud byl měnič už někde použitý, je mužné zkusit reset do továrního nastavení a znovunastavení.

  28. Tomáš Tomáš

    Předně bych chtěl poděkovat za bleskovou odpověď! Potenciometr má 10 kOhm a napětí na sběrnici reguluje plynule 0-10V. Při běhu motoru jsem si na FM zobrazil výstupní frekvenci a ta nepřekročila 15Hz. Motor jsem zapojil do hvězdy, přenastavil jeho parametry (380V 4,5A Cos 0,90 2,2kW) a nyní jde roztočit až na 30Hz, poté se objeví varování A0501 „proudové omezení“ a frekvence se již nezvyšuje. Zkusil jsem projít body z manuálu, ale bez výsledku..

  29. Martin Martin

    Zdravím Vás, musím také pochválit perfektní vysvětlení problematiky. Lepší jsem asi nikde nenašel. Chtěl bych se ale tímto dotázat na můj případ. Potřebuji domů nainstalovat speciální stroj s převodovkou, stroj má motor dle štítku 380 V odběr 1A. Doma mám bohužel rozvod jen a pouze 1fázi, je to dáno fotovoltaickou elektrárnou, příkonem domu atd. prostě jen jedna fáze. Teď ten dotaz, mohu frekvenční měnič použít a dát mu jen tuto jednu fázi, aby mi na výstupu „nasimuloval“ 3 fáze pro rozběh tohoto motoru ? Zapojení motoru a typ nevím? Stáří cca 40 let. Děkuji Vám za jakoukoli informaci.

    Peťan: Obecně není problém zapojit 3f motor na 1f s frekvenčním měničem. Motor musí umožňovat připojení na 230 V (běžné malé motory umožňují připojení D230/Y400) – jedná se o zapojení z prvního obrázku, viz konfigurace motoru. Potom se měnič napájí 230 V (1 fáze) a vytváří 3 fáze (3 x 230 V).

  30. Zdeněk Zdeněk

    Dobrý den,
    z vašich stránek čerpám dost užitčných informací. Děkuji za ně.
    Chtěl bych poprosit o radu s problémem u frekvenčního měniče. Pár jsem jich už zapojoval a bez problémů.
    Teď mám ale problém s jedním levným čínským měničem (https://www.aliexpress.com/item/4000790215928.html). Sháněl jsem něco levnéno na jednoduchou aplikaci a tento mi někdo přeprodal.
    Napájení měniče je 1×230 V. Motor k němu mám standardně do D (jak chce i návod). Myslel jsem si, že na zapojení tohoto měniče není co zkazit, ale při provozu je na kostře motoru napětí cca 100 V (zkoušeno na více motorech a trocu se mění s frekvencí). Zřejmě i díky tomu nelze připojit na motor PE vodič z měniče. PE je na svorku v měniči připojen pouze z rozvodné sítě. Původně jsem si myslel, že z této svorky budu pokračovat i na motor, ale v tom případě je menič v chybovém stavu. Asi kvůli napětí, které je na kostře.
    Jak se může na kostru motoru dostat takové napětí? To může být měnič tak špatný? Pokud motor zapojím přímo na 400V do Y, tak funguje normálně, takže problém vidím v měniči.

    Děkuji

    Peťan: Kostra motoru je od vinutí izolovaná. Na kostru by se nemělo dostat tak vysoké napětí – maximálně něco málo kapacitní vazbou. Ale rozhodně nic, co by měnič měl vyhlásit jako poruchu. Jaký chybový stav hlásí? Zkusil bych nechat změřit izolační stav motoru…ale jestli to dělá více motorů?

    • Zdeněk Zdeněk

      Právě to mě také mate. Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo toto dělat. Mám měnič na rotační katrovačce a začal jsem to řešit, až když přítelkyně tvrdila, že jí to občas kope :). Zkoušel jsem asi tři motory a všechny se chovají stejně. Navíc, pokud by byl špatný izolační stav, tak by šlo napětí na plášt i při zapojení na 400V, ne?
      POdívám se znovu, jakou to házelo chybu.

    • Anonym Anonym

      Dobrý den,
      tak jsem znovu vyzkoušel více motorů a trochu jsem se posunul.
      Napetí na kostře je od cca 120 V při frekvenci z měniče asi 3 Hz až po cca 60 V při frekvenci 99 Hz. Ale zkusil jsem na jiném motoru připojit zemnicí kabel na kostru a tentokráte to fungovalo. Napětí z kostry motoru spadlo na cca 1V a měnič žádnou chybu nehlásil. Tak jsem se vrátil k původnímu motoru a zjistil jsem že jedno vinutí (V1) má vůči kostře odpor jen asi 30 Ohm. Když jsem u tohoto motoru měl připojený zemnicí vodič, tak FM hlásil chybu – pulzní přetížení.

      Zdeněk

  31. Max Max

    Zdravím,
    mám dotaz ohledně zabrzdění asynchronního motoru přes frekvenční měnič.
    Jak rychle měnič motor zastaví přes nastavení brzdící rampy?
    Nastíním situaci, motor s převodovkou je umístěn vertikálně na pojezdu / pojezd á 1 metr / a má zastavovat na přesně vymezeném místě, poloha nahoře – dole. Občas, ale spodní polohu zastavení přejíždí. Setrvačností? Motor á 1,5-2 kW je vybaven elektromagnetickou brzdou. Při provozu stroje v podstatě motor rychle cykluje v pohybu nahoru dolu.
    Jsou zpracovány podklady pro nastavení FM na určité typy výroby, ale při jejich zadání nyní dochází přejezdům spodní pozice, snižováním rychlosti a dalších parametrů se to potom povede vyštelovat, ale když to dříve n tom nastavení fungovalo, tak to v pořádku určitě není.
    Měl jsem za to, že měnič motor přes nastavenou rampu přibrzdí a k zastavení na vymezené pozici pomáhá právě el. magnetická brzda – okamžitý stop. Proto mne napadlo, že porucha může být právě v této brzdě, kterou nikdo několik let nekontroloval. A z předchozích zkušeností s opravou těchto brzd, vím jak při častém provozu trpí a jak důležité je jejich správné seřízení.
    Kolega z údržby mi tvrdí, že okamžité zastavení na vymezené pozici je řízeno pouze frekvenčním měničem a el. magnetická brzda na to nemá žádný vliv. Mne se to nezdá. Co si o tom myslíte ?

    Peťan: V tomto případě opravdu záleží na tom, jak je motor/brzda měničem řízena. Měničem určitě bude nastavena nějaká rampa na zpomalení, ale pokud jde o úplné zastavení na místě, tak to bude nejspíš řešeno onou brzdou – zvlášť, pokud jde o obyčejný asynchronní motor. Hodně měničů má pro řízení samostatné funkce. Třeba drivery Schneider ATV320 mají funkce pro provoz motoru v „jeřábovém“ režimu. Brzda pak je „synchronizována“ s magnetickým polem motoru – až když má motor sílu, tak se brzda odbrzdí, …
    Každopádně, pokud nebyla brzda kontrolována, zkusil bych se zaměřit na ní a její usměrňovač. Setkal jsem se s poškozeným usměrňovačem (malá síla brzdy), případně neseřízenou brzdou, kde příliš velká mezera způsobovala slabé brždění. U jednolamelové brzdy stačí zrnko prachu, aby lamela dosedala nerovnoměrně a brzdná plocha byla několikanásobně menší.
    Pokud na něco přijdete, dejte pro zajímavost vědět 😉

  32. Pavel Filip Pavel Filip

    Dobrý den.
    Rád bych se zeptal na takovou zapeklitou věc.Při používání FM na vrátku s brzdou je vřazen Brzdový odpor (konkrétně se jedná o typ vw3A7701 s hodnotou 100 ohm /50w ) Ten je dle dokumentace a FM je ATV 71HU40N4 .
    Princip ,proč je tam odpor mi je samozřejmě známí,ale co nevím,proč mi už druhý shořel.Jde mi o to,jesli mohu dát místo 100ohm větší 120ti ohm.odpor,protože jsem nikde nedohledal 100/100W. pouze 120 /100w. Jestli má těch 20 ohmů ,,na víc,,nějaký vliv na funkci FM,nebo je mu to jedno.
    V manuálu měniče jsem o tom nenašel nic.
    Máte s tím zkušenosti ? Díky za odpověď

    Peťan: Na odporu může být „zmařen“ pouze nějaký omezený výkon po nějakou dobu (zde 50 W). Pravděpodobně bude odpor přetěžován – časté brždění (nebo špatně nastavený, nebo poškozený brzdný tranzistor). Zvětšení odporu by bylo možné, ale intenzita brždění by mohla být menší, resp. by měnič mohl vyhlašovat chybu „přepětí na dc sběrnici“.
    Já jsem jako rezistor používal tyto odpory: http://www.tesla-blatna.cz/cs/vyrobky-rezistory.php Některé rezistory mají i tepelnou pojistku, která může odstavit měnič v případě přehřátí.

    • Anonym Anonym

      Tak jsme zkusili a dali odpory od Tesly. Bohužel ani jeden, přesto že jsou místo 50w 150w nevydržel ani chvilku a ihned při prvním brždění byl pryč. Zajímavé ,bylo že se ani nezahřál. Chtěl bych se Vás ještě zeptat, zda je možné nějakým způsobem změřit ten brzdný tranzistor. Myslím na pozici, ne ,,na stole,, ,Nebo zda pokud by byla chyba tady, tak to měnič hlásí, nebo ne. Samozřejmě bych Vám byl i vděčný za každou maličkost, která by Vás ještě napadla v souvislosti s tím hořením odporů.
      Moc díky

      Peťan: V tom případě bych spíše kontaktoval nějakou technickou podporu. Nejsem tak úplně „motorář“. Je možné, že je v měniči něco spatně nastaveno (moc velký výkon do odporu), nebo je odpor prostě slabý. Třeba CNCčka mají na sobě brzdné odpory, které jsou řádově „výkonnější“, než 100 W. Fungovalo to někdy předtím?

      • Pavel Pavel

        Právě,že ano.Nikdo nic nenastavoval nic se neupravovalo.Prostě jednoho krásného dne odešel původní odpor a ten se vyměnil -viz můj příspěvek.Od té doby,tyto problémy.Máme tyto zaří zení 4 a krom tohoto jednoho ostatní fungují bez problému na původních odporech.

  33. Venca Venca

    Díky moc, velice výživný a přínosný článek, kterým jsem si řadu věcí zdebordelizoval.
    Jen bych doporučil vyvarovat se výroků typu „norma je jenom doporučení“. Někdo by to mohl vzít vážně a zopakovat to pak u soudu 🙂 Lépe zní „norma není obecně závazná“.

    Peťan: Díky 😉 Formulaci případně upravím.

  34. Anonym Anonym

    Ddbrý den měl bych dotaz k zapojení frekvenčního měniče zda lze zapojit pouze na 230V, jedná se o typ ATVHU41N4, dále přikládat foto z měniče viz odkaz https://1drv.ms/u/s!AoOr8vnKgsfQgsd98R9lIyWf6TnBug?e=cLZj9U, děkuji za radu a pomoc. Vašek

    Peťan: Lepší by bylo vyfotit typový štítek s parametry. Ale dle všeho to vypadá, že tento měnič má napájení 400 V. Na 230 V ho tedy připojit nelze.

    • Anonym Anonym

      Děkuji za odpověď, máte pravdu je na 400v. Už jsem ho zapojil. Jen je divné že se nerozbehne, když dle manuálu mám na spuštění zmáčknout run. Chtěl jsem se zeptat nemusí tam být propojka na brzdný odpor když ho nepoužívám. Tento měnič jsem chtěl k soustruhu. Byl by jste ochoten se podívat dle označení viz výše podívat jak to rozchodit. Mám ho zapojeny viz fotky z předešlého příspěvku. Díky moc. https://www.se.com/ww/en/download/document/1738516/

      Peťan: Zřejmě bude nastaven na povel ze svorkovnice. Doporučuji mrknout na nastavení ovládání – mělo by to být Control menu od strany 135. Je to potom potřeba nastavit na ovládání z klávesnice. Brzdný odpor určitě ne – a propojovat taky určitě nic. Aby si to nevyzkratoval.
      Nejjednodušší je nastavit měnič do výchozího/továrního nastavení a nastavit podle startovací procedury těch pár důležitých parametrů. Spínání pomocí svorkovnice doporučuji více, než pomocí vestavěné klávesnice. Tlačítka nemusí mít dlouhou životnost a je jednodušší mít nějaká větší průmyslová tlačítka, než hledat něco na klávesnici. Zvlášť u soustruhu.

  35. Pavel Pavel

    Dobrý den,

    děkuji za skvělý článek. Předpokládám správně, že při využití 87Hz principu bude velikost proudu do motoru odpovídat štítkovému údaji motoru pro zapojení na 230 V D [bude tedy o sqrt(3) větší než štítkový údaj pro 400 V Y] a musí se podle toho zvolit i větší motorový chránič (pokud je za měničem)?

    Peťan: Ano, při provozu na 230 V (tedy 50 Hz) to bude tak. Při zvyšování frekvence (a tedy i napětí) se bude proud ještě zvyšovat – měl by pak být proud do D * sqrt(3). Proto je potřeba použít i silnější frekvenční měnič.

  36. Jan Jan

    Dobrý den mám kompresor motor je uzavřený , kompresor je na 230v s cívkou. Zapojen je asi v trojúhelníku
    Chci cívku odstranit a řídit měničem na 230v .
    Problém je že nejsem schopen určit směr otáčení v uzavřeném kompresoru.
    Lze v nákresu s cívkou ( stávajícím zapojením L,N cívka) určit kde je v rozích trojůhelníku U , V ,W ?
    Je L(u) N(v) konec cívky za N(w) ???
    Děkuji za vaši radu a super stranky mylms.cz

    Peťan: Určitě jde o třífázový kompresor? Nebude to spíše 1f kompresor s rozběhovým/běhovým vinutím? Ne všechny motory se dají připojit k 3f měniči. Nejjednodušší je kouknout na typ kompresoru a nejít k němu datasheet. Pokud je to kompresor z ledničky/klimošky, bývá schéma vytištěné někde na nějakém papíře. Pokud by se jednalo o 3f motor, měly by mít všechny 3 cívky stejný odpor.

  37. Jan Jan

    Prosím moji předcházející chybný dotaz smažte.
    Omlouvám se za omyl ,“““ kompresor je na 230v s CIVKOU“““ je blbost— mělo být napsáno s KONDENZÁTOREM a podle mých „rozborek“ uvnitř každého „běžného“ asy.motoru je stejné vinutí cívek ať je na 230 s kondenzátorem nebo na 3 fáze.
    Popis problému:
    Jedná se o uzavřený(není vidět hřídel směr otáčení) motor s kompresorem z klimatizace. 3 dráty jsou vyvedeny bez označení . Ještě naštěstí nedemontované zapojení na kondenzátor mě umožňuje identifikovat draty U,V,W a zapojit směr otáčení stejně jak je nastaveno . A tím nezměnit směr otáčení . (kompresor se musí točit jen určeným směrem)
    Kondenzátor vyhodím, a zapojím motor kompresoru na měnič, tím chci ovládat otáčky pomocí PLC „podle sebe“
    Celý dotaz měl být –Chtěl jsem se se zeptat na směr otáčení.
    Lze v s kondenzátorem ( stávajícím zapojením L,N kondenzátor) na drátech k cívkám určit kde je v rozích trojůhelníku U , V ,W ?
    Je L(u?) N(v?) konec cívky za N(w?) .?
    Pokud je použit kondenzátor a pak dráty cívek motoru pak to je indukční asynchronní motor s kotvou. A 3 dráty z motoru by měly na 99% být rohy cívek trojúhelníku ,Pokud tam bude 6 drátů tak lze motor zapojit i do Y- hvězdy.
    řízení je jednoduché pomocí relé jen zapni/vypni a není potřeba desky s mosfety a další elektronikou jak je tomu u
    INVERTOROVÝCH kompresorů

    Ps.
    Mám tu i kompresor invertorové klimatizace a něm je napsáno DC motor .. tak ten bude na 99% synchronní s magnety na rotoru menší% s magnety na statoru.
    Kdyby jste jako odborník zkusil někdy popsat jak je to s měniči /které měniče umí řídit tyto bldc, dc, nebo servo motory . A proč nelze běžným f. měničem řídit tyto „DC,bldc,sero“ synchronní motory. A jaké f. měniče umí dc,bldc,serva. Děkuji.

    Peťan: Já vím od začátku o co vám jde… Jinak, opačně zapojený kompresor netlakuje (a nemaže!), ale během krátkého času by ho to nemělo zničit. Štítek na kompresoru není? Jak je to s těmi odpory mezi jednotlivými svorkami?

    Určitě nejsou cívky ve všech motorech stejné! Zapojení 3f motoru s pomocným kondenzátorem je spíš taková samo-domo výjimka, která se v hotových zařízeních nevyskytuje. Takto zapojený motor má pouze třetinový výkon – určitě to v poměru s velikostí motoru není žádné terno. Pokud je zařízení od výrobce a je na 230 V (bez měniče), je v něm stoprocentně 1f motor s běhovým/rozběhovým kondenzátorem, který má cívky pouze dvě. Více třeba zde, v mém jiném článku. Navíc cívky budou „natvrdo“ zadrátované uvnitř, aby konfigurace nešla měnit – není to ani potřeba, výrobce to měnit nepotřebuje.

    Pokud je tam original kondenzátor, spíš bych ho vyměnil za nový kus (aby měl správnou kapacitu) a použil třeba 1f. měnič (tím myslím měnič s 1f výstupem) – je to typ, který mám v tomto článku na 1. a 2. fotce – všimněte si výstupních svorek – jsou tam pouze dvě + PE. Některé „běžné“ měniče umožňují i propojení BLDC motorů. Je to otázka tvaru výstupního napětí a řízení. Benziňák taky nepojede na naftu, i když má taky motor a nafta se dá nalejt do nádrže. Synchronní motor se musí rozbíhat plynule, jakmile magnetické pole „ujede“, tak se motor zastaví. Servo je obyčejný synchronní motor, ale dává zpětnou vazbu zpět do měniče, to taky běžné měniče nemají. Fotka 3f synchronního motoru z kompresoru (nějaký Daikin) je na fotce tady https://www.mylms.cz/prehled-a-zapojeni-motoru/#reluktancnimotor

    Co se ještě běhu kompresoru s frekvenčním měničem týče – pokud na to není kompresor vyloženě stavěný, neměl by se tak provozovat (možná v nějakém malém rozsahu 90 – 105 %). Kromě toho, že se motor může více zahřívat, je větší riziko jeho zadření. Kompresor ze spodní části tahá olej takovou ohnutou trubkou – pokud nemá správné otáčky, olej nedostatečně koluje. Je to stejný důvod, proč by kompresor měl vždycky běžet alespoň nějakou minimální dobu. Zapojení 1f kompresoru: https://www.mylms.cz/wp-content/uploads/2022/12/comment-6339-1fkompresor.png

  38. Ladislav Ladislav

    Dobrý den
    Na soustruhu na dřevo mám motor na 380 V, 1,5 kw, 1450 ot/min, 50 Hz, rychlost vřetene upravuji přehazováním klíňáku, ale rychlost otáčení na nejmenší otáčky je velká, proto bych si chtěl pořídit frekvenční měnič. Mohl by jste mě poradit nebo doporučit jaký bych si měl pořídit? Váš článek jsem přečetl a pro ty, co tomu aspoň trochu rozumí určitě pomohl. Bohužel já tomu vůbec nerozumím a proto se ptám. Samozřejmě bych měnič sám nezapojoval, ten by zapojil kamarád elektrikář, ale on zas nemá zkušenosti s frekvenčními měniči. Děkuji za odpověď.

    Peťan: Na začátek upozorním, že se snižujícími se otáčkami klesá točivý moment vřetene. O podobnou aplikaci šlo i ve videích v tomto článku. Většina převodů se odstranila a regulace se řeší změnou otáček motoru. Ale dával se tam pro sichr silnější motor o jednu třídu 0,55 -> 0,75 kW.
    Na tohle nemusí být žádný speciální měnič. Záleží, kde bude umístěn, pokud jenom někde na stroji, tak rozhodně doporučuji nějaký s vyšším krytím, aby se do něho nedostával bordel. Mohl by na to vyhovovat třeba typ ODE-3-240041-3F4A, nebo B (B = má ovládací prvky na krytu).
    Protože mi je jasné, že půjde o nejnižší cenu za každou cenu 🙂 můžete zkusit měnič KASTE FL350 , nebo lépe typ KASTE FL710. Ten druhý je vektorový a měl by dosahovat lepší regulace motoru při nižších otáčkách. Jsou to obyčejný Čínský měniče, ale teď nedávno jsem jeden použil do mašiny a zdá se v pohodě (akorát ten ventilátor dost hučí). Samozřejmě, tyto typy by měly být umístěny v nějakém vhodném rozvaděči kvůli dostatečnému krytí.
    Co se ovládání týče, doporučuji ještě zakoupit ovládací krabičku (mají to tam v příslušenství). Nebudete muset vymýšlet nic vlastního a stejně by to levněji nevyšlo.

  39. Pavel Pavel

    Výborný článek, rád bych se na něco zeptal.
    Mám čínský měnič H100 Series 220V 1.5kw a rád by jsem měl možnost nouzového zastavení (FM to umožňuje), ale nikde jsem se nedopátral toho jak rychlé toto zastavení může být, resp. chápu to tak, že pokud se motor nechává doběhnout samovolně, tak není potřeba přidávat brzdný odpor, ale pokud ho chci zastavit rychle, tak už ho tam mít musím (kde je hranice?), v návodu je doporučený rezistor 100ohm, 300W, já mám 2ks 200ohm, 250W, takže by jsem je zapojil paralelně. Co mi ale není jasné, jestli pak mohu tu dobu zpomalení určovat zcela libovolně. Protože jinde na internetu jsem se (ne u tohoto FM) dočetl, že brzdný odpor se určuje s ohledem na brzdnou dobu, kinetickou energii, atd.
    Původně jsem měl v plánu použít FM od ABB co mi leží doma, byl na 3x400V, ale pak jsem si všiml, že v návodu bylo, že se nesmí připojovat motory se jmenovitým napětím nižším, než vstupní napětí FM. Je to asi kvůli elektrické pevnosti izolace, běžné motory by to asi zvládly, ale čínské vřeteno, které je pouze na 3x 220V jsem se rozhodl k tomu radši nepřipojovat.
    Jak se obecně určují minimální/maximální časy změny f, tak aby nedošlo k poškození FM, protože ty nastavitelné rozsahy jsou dost široké, ale nevím jestli jsou vždy použitelné celé rozsahy, jestli mě chápete. Děkuji

    Peťan: Podle návodu je v základu nastavena rychlost decelerace (P02.70) na 1 sekundu. Pokud se jedná o vřeteno, kde nejseou velké setrvačné hmoty (ale na druhou stranu zase vysoká rychlost), tak to bude asi pohodě. Moc jsem návod neprohlížel, ale podle všeho se jedná o samostatně nastavitelné zastavení s tím, že je možné nastavit magnetický tok při brždění. Otázkou je jak se to bude chovat v tomto speciálním režimu, ale běžně se měnič chová tak, že když je decelerační rampa moc rychlá, tak vznikne přepětí na meziobvodu a měnič se jakoby odpojí. Motor pak doběhne setrvačností. V tom momentě je dobré použít brzdný odpor.

    • Pavel Pavel

      Díky za odpověď. Takže bude lepší použít brzdný odpor?

      Peťan: Myslím si, že pro tento typ zastavování bude vyžadován. V opačné případě si nemyslím, že by mělo dojít k poškozením měniče. Spíš to vyhlásí poruchu. Já jsem k pár měničům dával taky brzdný odpor. Ale to bylo spíš jenom jako pomoc třeba při zastavování velkého ventilátoru – abych o trochu stáhnul čas dotáčení. Nijak jsem to nepočítal a dal tam 100 Ohm, 100 W.
      O brždění si můžeš počíst třeba zde: https://library.e.abb.com/public/20be376000f34dd6b9c513580cf56423/Technical_guide_No_8_3AFE64362534_RevC.pdf

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *