mylms

... web o elektronice



Vývojová deska "Arduino" s procesorem STM32

Do jedné aplikace jsem potřeboval trochu rychlejší procesor, než ATmega. Potřebuji totiž měřit s inkrementálním snímačem s rozlišením 0,005 mm, který svými výstupy spouští přerušení procesoru. To je následně počítáno. Na Ardunino Nano a Micro (procesor ATmega 328, ATmega32U4) načítání sice fungovalo, ale při rychlejším pohybu docházelo k nepřesnému měření – procesor jednoduše na vstupy nezareagoval (snímač má rozlišení 5 μm, tedy 200 impulsů na 1 mm délky). A to nepočítám ještě logiku programu, která by dále zatěžovala procesor.

Rozhodl jsem se tedy zkusit zakoupit z Číny „něco jako Arduino“, ale s 32bitovým procesorem STM32F103C8T6. Jde v podstatě o další ze spousty vývojových desek, ale tentokrát s procesorem od STM. Za cenu ušmudlanýho dolaru-osmdesát je to lepší volba než klony Arduina Nano za dva doláče.

modul-stm32-1

 

Detaily desky si můžete přečíst na stránkách výrobce. Ve zkratce se jedná o 32-bitový ARM procesor s maximální frekvencí 72 MHz, 64 kB flash pamětí a napájený 3,3 V. 

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před pěti dny v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.





Zapojení časovače 555

Integrovaný obvod NE 555 (případně jeho zdvojená verze 556) je jeden z nejznámějších integrovaných obvodů vůbec. Jde o jednoduchý analogový časovač (v případe verze 556 dvojitý časovač), který jde zapojit mnoha způsoby. Ve spoustě aplikací je jeho použití přežitek, protože existují specializovanější obvody. Ale kde je třeba třeba rozblikat ledku, nebo prodloužit signál, lze ho bez problémů použít.

 

 

obvod555-0

Integrované obvody NE555

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před měsícem v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.





Otáčkové relé ALNICO - princip a použití

Stává se, že se některé vědomosti časem ztratí… Existuje spousta elektronických součástí, které se dříve často používaly a dnes je už ani starší elektrikář nepozná. Relátka, časové spínače, stykače a spousta dalších součástí se používá, leč po značné modernizaci i dnes. Ale co takové otáčkové relé ALNICO? Před dávnou dobou bylo (částečně) nahrazeno např. tachogenerátorem, resolverem, inkrementálním snímačem, nebo i jednoduchým indukčním snímačem s čítačem. Alnico lze však i dnes nalézt na starších strojích. O co vlastně jde? K čemu je ten malý „motor“ připevněn na druhé straně motoru? Je to trochu historie, ale myslím, že by takto zajímavý kousek techniky neměl upadnout v zapomnění…

 

alnico-1

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před třemi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.





Zapojení zásuvek, prodlužovaček atd.

Tento článek slouží jako přehled (schéma zapojení) zapojení zásuvek, zástrček a prodlužovaček na 230 a 400 V (dříve 220 a 380 V). Většinou jde jen o pár drátů, tak se do svépomocné opravy, nebo výměny pouští i amatéři. To je samozřejmě zakázáno, protože elektrické zařízení je vyhrazené zařízení, na kterém mohou pracovat pouze osoby s kvalifikací. Článek tedy spíše slouží jako přehled, jak by to mělo být správně zapojeno. Rozhodně nedoporučuji svépomocnou opravu, výměnu, nebo dokonce výrobu vlastní prodlužovačky…i když svépomocná výroba je kolikrát lepší řešení, než nákup prodlužovacího kabelu pochybné kvality. Jak tedy správně zapojit zásuvku, nebo prodlužovačku?

Tento článek navazuje na články Skutečné zapojení v elektroinstalaci, schéma zapojení vypínačů a Duhy sítí a jejich možné poruchy – Síť TN.

 

zasuvky-6  

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před třemi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 2 komentáře.





Komunikace s čidlem přes I2C bez použití knihovny

Pokud používáte Arduino máte k dispozici nepřeberné množství knihoven. Knihovna k displeji, knihovna k termistoru, knihovna k tlačítku, … Přitom se někdy jedná o poměrně jednoduché kusy kódu. Výhoda použití specializovaných a jednoúčelových knihoven je jejich snadné používání – naimportuje se knihovna a pak např. pomocí jednoho řádku kódu čtete požadované parametry z čidla. Problém nastane, pokud máte třeba Arduino Micro, Nano, apod., které má menší paměť. Knihovna musí (měla by být) „blbuvzdorná“, může obsahovat funkce, které nepotřebujete apod. A onen „blbuvzdorný“ a nadbytečný kód samozřejmě zabírá část paměti.

Výhodou může potom také být, že přesně víte jak program funguje. Může se stát, že importujete několik knihoven – každá samostatně funguje, ale pokud je použijete zároveň, některá z nich nemusí fungovat. A nelze jednoduše zjistit proč.

V tomto článku bych chtěl pouze za pomoci knihovny Wire.h (knihovna pro komunikaci I2C) vyčíst data z čidla BH1750, což je čidlo intenzity osvětlení komunikující po sběrnici. Výstup z čidla je přímo intenzita osvětlení v Luxech.

 

arduino-i2c-sensor-4

Takto může vypadat načítání z čidel přes sběrnici I2C – čas a datum, teplota, vlhkost, intenzita osvětlení

Pokračování tohoto článku »»»


Napsal Petan před čtyřmi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.