mylms.cz

... web o elektronice


Převodník TTL - HTL verze 2

Prvotní pokus s převodníkem pro inkrementální snímač dopadl dobře. Obvod na univerzálním plošňáku sice fungoval, ale potřebuji další … a shodou okolností laboruju s malou CNC frézkou, tak jsem si řekl, proč něco nezkusit vyrobit. Alespoň si po mnoha letech znovu zkusím výrobu od návrhu, nakreslení DPS, převod na G-kód a ono rozchození frézky. Navíc tohle je jednoduchá záležitost a není tu moc věcí na pokažení.

ttl-to-htl-1



Kvůli nízké rychlosti a možnému rušení (tranzistory mají velké zesílení) je vytvořena 3. verze převodníku, která je založena na zcela jiných součástkách. K případné stavbě doporučuji tu.


Samotné zapojení převodníku je velice jednoduché. Jedná se pouze o tranzistorový zesilovač a čínský DC-DC měnič (stejný jako je použit v článku Náhrada lineárního stabilizátoru 78×x DC-DC měničem). Převodník tedy slouží jak k napájení inkrementálního snímače, tak k převodu úrovní TTL na 24 V pro PLC. Navíc je zde signalizace napájecího napětí a jednotlivých výstupů pomocí čtyřech LEDek.

 

ttl-to-htl-2

DPS strana spojů

 

Jako výstupní tranzistor je nyní použit typ PNP, takže výstupní úrovně jsou mnohem „tvrdší“ než v předchozím případě, kde byla logická úroveň „H“ vytvářena pomocí pull-up rezistoru 1k2. Signál z enkodéru je přes rezistor přiveden na první NPN tranzistor a ten spíná druhý PNP tranzistor. Logická úroveň výstupního signálu není tedy obrácená. Výstup navíc rozsvěcí LEDky, takže lze při nižších rychlostech sledovat výstupní signál. Na schématu níže je napájení vlevo a TTL vstupy vpravo.

U další verze budou doplněny ochranné diody na výstupy a hlavně pull-down rezistory na vstupy (rezistory 10k přímo na báze NPN tranzistorů). Sice to není úplně nezbytné, žádná indukčnost nebude k výstupu připojena. Pull-down rezistory zamezí sepnutí výstupu, pokud nebude vstupní signál opravdu log. 1. Použitý enkodér nedrží na výstupu úplnou „nulu“, takže docházelo ke zkreslení.

 

ttl-to-htl-4

Schéma zapojení převodníku

 

Na převodník jsem nejdříve připojil jednoduchý obvod z 555ky, kterým jsem generoval obdélníkový signál různé frekvence se střídou cca 1:1. Při nízké frekvenci je vše v pořádku, se vzrůstající frekvencí se projevuje zpoždění zavírání tranzistorů a tak je výstupní signál o trochu prodloužený (CH1 – vstup 2V/div; CH2 – výstup 5V/div).

 

ttl-to-htl-4

TTL to HTL převodník. Frekvence signálu 32 Hz

 

ttl-to-htl-5

TTL to HTL převodník. Frekvence signálu 6,15 kHz

 

Poté jsem zkusil připojit přímo enkodér, který bude v aplikaci použit. Opět se jedná o enkodér TRME-4096, který bude přes převod 1:2 spojen s hřídelí jejíž maximální rychlost (mechanicky omezeno) bude cca 10 ot/min. To je maximální výstupní frekvence cca 10 / 60 * 4096 * 2 = 1365.3 Hz. Převodník tuto frekvenci v pohodě převede s malým zkreslením. Pro vyšší frekvence by bylo samozřejmě nutné vyrobit převodník jiný. Možná bude další verze… A nebo konečně začnu kupovat enkodéry s napájením a výstupem 24 V.

Na obrázcích níže je signál z enkodéru (točil jsem s ním rukou). Kanály CH3 a CH4 jsou vstupní signály (5 V/div) a kanály CH1 a CH2 jsou výstupní signály (20 V/div). Přičemž CH1 ≈ CH3 a CH2 ≈ CH4. U signálů je patrný fázový posun o půl periody signálu. Na druhém obrázku je vidět signál při zpomalení hřídele.

 

ttl-to-htl-6

Signál z enkodéru v logice TTL a jeho převod na HTL

 

ttl-to-htl-7

Signál z enkodéru v logice TTL a jeho převod na HTL

 

 

Samotnou kapitolou bylo pro mne tvorba schéma, plošňáku a ono frézování. Místo „pirátění“ nějakýho Eaglu (ruku na srdce, u kolika programů potřebujete návod na to, jak přesunout více součástek najednou?) jsem si stáhl freeware DesignSpark PCB. Program je zdarma a má soustu funkcí a součástek. Další součástky si lze stahovat přímo ze stránek RS Components, nebo si vytvořit vlastní. Stále se s tím učím, ale „vypotil“ jsem desku, tu vyexportoval jako Gerber data, pomocí programu FlatCam převedl na G-kód a na frézce řízené Mach-3 vyfrézoval… ufff :)
Jako velký problém se ukázala rovinnost cuprexitové desky. Protože se odebírá (nebo by měla) pouze několik μm silná vrstva, je jakákoliv nerovnost problém… Na desce to jde poznat. Protože toto byl opravdu první pokus, nedokonalosti jsou znát. Na další desku se chystám použít Autoleveller. Takže si frézka nejdříve naměří „rovinnost“ desky a podle toho se vytvoří korekce pro finální program… no uvidíme, snad to vše bude fungovat. Jsem namlsanej videí z YouTube. Snad časem napíši článek ohledně frézování…

ttl-to-htl-3

Detail vyfrézované desky

 



Napsal Petan před třemi měsíci v kategorii Elektronika. Připojeno 0 komentářů.
Přečteno 473x.

Na programy zde poskytované není žádná záruka na funkčnost. Jednotlivé články, stejně jako celý obsah stránek není návodem a slouží pouze k studijním účelům. Zapojení výše mají pouze informativní charakter! Vždy se řiďte originálním návodem k použití! Na elektrickém (vyhrazeném) zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb! Vše tedy děláte na vlastní nebezpečí! Autor stránek nebere žádnou zodpovědnost za případné újmy na zdraví, životě, majetku a jiné!

I když jsou články psány s co největší pečlivostí, mohou obsahovat chyby. Vše tedy bez záruky!

Jakékoliv části webu je zakázáno bez svolení autora a uvedení zdroje publikovat! Některé části článků mohou obsahovat texty, případně obrázky ze stránek Wikipedia a Wikimedia Commons. Tyto části jsou dostupné pod původní licencí Creative Commons.



Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Připojte váš komentář!

Hvězdičkou jsou označena povinná pole.
E-mailovou adresu k příspěvku přidávat nemusíte. Autor stránek odpovídá vždy do komentáře, ne na přiložený e-mail!
Kvůli zachování kompletnosti komentáře budou vložené odkazy na obrázky vloženy do komentáře přímo jako obrázek. Původní soubor bude zkopírován na tuto stránku.