Strop nad 1NP

Strop na tomto domě bude ze stropních trámců POT, mezi kterými budou tvarovky Miako. Je to součást zdícího systému Wienerberger. Jako u každého postupu, jsou i zde výhody a nevýhody. Jako největší nevýhody vidím nutnost rovnání poměrně velkého množství trámců do velké výšky a nutnost podpírání stropu, dokud nevyzraje nadbetonávka*. V tomto ohledu mají výhodu panely. Na druhou stranu, lze si strop poměrně jednoduše složit sám podle kladečského plánu a pokud je více lidí a nerasuje se to ve dvou lidech jako u mě, tak je to docela pohoda… Samozřejmě, pokud nejsou nosníky třeba osm metrů dlouhé.

*Existuje i systém bez nadbetonávky. Používají se jiné Miako vložky (jsou vyšší a těžší), ale stejně je nutné do mezer nad nosníky dostat beton.

Podle manuálu se má pod nosníky dávat asfaltový pás. Objednal jsem tedy asfaltový pás CharBIT V60 S35 v 10m rolích, ten jsem rozřezal na příslušné rozměry a rozbalil na stěny. Pás brání zatékání betonu do cihel, umožňuje dilataci nosníků a celého stropu a brání prostupu zvuku mezi patry. Na celou stavbu padly téměř celé dvě role po 10 m². Na tyto pásy už bylo možné umístit nosníky podle kladečského plánu.

Metr nosníku váží cca 23 kg. Nejdelší má asi 4,5 metru, takže průměrná váha jednoho nosníku je cca 100 kg. Ve dvou lidech to je docela rasovina, lepší je na tuto akci povolat alespoň 4 osoby. Každopádně postupně jsme nosník vyzvedli na lešení a poté na stěnu. První nosník je většinou zároveň se stěnou a postupně se přidávají další podle rozteče cihel. Před umístěním dalšího nosníku jsme na místo uložili jednu Miako vložku a přirazili k ní vedlejší nosník. Miako vložky je vhodné umisťovat s malou vůlí, aby nepraskly při betonáži – to je něco, co nechcete.

Konstrukce stropu obsahuje i několik traverz. Protože by nosníky v jednom místě musely být přes 8 m dlouhé, jsou uprostřed jedné stěny dvě traverzy I180, do kterých jsou trámce vsazeny. Spodek trámce je potřeba trochu upravit, aby byl zároveň s dolní stranou traverzy – aby nevznikl ve stropě zub. Další traverzy jsou okolo schodiště a v místech, kde bude podepřena střecha. V těchto místech je nutné si s konstrukcí stropu trochu pohrát.

Po rozmístění nosníků na správná místa je nutné strop podepřít. Největší možná rozteč podpěr je cca 150 cm. Doporučuji prostudovat kladečský plán a manuál na stránkách výrobce.
Na podepření jsem použil trámy cca 10×20 cm a smrkové kůly o průměru 10 až 20 cm. Všechny kůly měly cca 270 cm na výšku – na místě se seřízly do potřebné výšky a podepřely dvěma klíny natlučenými proti sobě. Strop by se měl předepnout o několik centimetrů (záleží na délkách nosníků), ale nesmí se podepřít tak, že by se zvedal ze zdiva. Navíc při natloukání klínů pod jeden kůl je potřeba sledovat jestli se vedlejší kůly neodlehčily – aby to na vás nespadlo.
Při umisťování podpěr se osvědčil takovýto postup – pod strop někdo vyzvedl trám. Pod prostředek trámu se umístil kůl a ten se zajistil klíny. Pokud bylo vše na správném místě, umístily se pod trámek další podpěry. Nakonec se zkontrolovalo, jestli je vše správně zajištěné.

Po podepření všech nosníků se začaly vyskládávat Miako vložky mezi POT nosníky. Celkem se jednalo o nějakých 13 palet cihel. Cihly se ukládají „na sucho“, pouze se vloží mezi nosníky. Opět doporučím prostudovat manuál ke stropům Wienerberger, kde je popsáno, jak a v jakém směru cihly na nosníky umisťovat.
Výhoda těchto cihel je jejich poměrně nízká váha (cca 14 kg). Ve čtyřech lidech jsme vyskládali celý strop za odpoledne.

Protože jsou obvodové stěny poměrně slabé (30 cm) není možné použít při konstrukci věnce tzv. věncovky, protože by již nebylo místo na armatury. Jednou z možností je udělat bednění např. z OSB desek – desky se nařežou na potřebné rozměry, z vnější strany se přišroubují ke zdivu, zajistí se proti posunutí/vyvalení silou betonu atd. OSB deska je potřeba nějaká silnější, aby se při betonáži stopu nekroutila. Po betonáži je potřeba strop odbednit.
Já jsem se rozhodl vyzkoušet zdící systém Velox. V tomto případě tedy jednostranné bednění, které se skládá z 2m štěpkocementové desky (heraklit) a několika háčků, které zajišťují desku proti pohybu. Jedná se o systém desek, které je možné objednat si i s různou vrstvou izolace. Desky se po betonáži stávají konstrukcí věnce – není tedy nutné odbedňovat.

Do desky jsem vždy nacvakl háčky a umístil ji na zdivo. Začal jsem v rohu domu a pokračoval jsem dále. Desky jsem radši lepil k cihle lepící pěnou. Jednotlivé desky jsem ještě přilepil k sobě a sešrouboval (viz montážní návod). Práce šla i v jednom člověku poměrně rychle. V místech, kde byl nosník, nebo Miako vložka jsem muset trochu improvizovat. Někde jsem háček neumístil a potom místo dodatečně připevnil k armatuře věnce. Okolo schodiště jsem umístil desky dvě a háčky taky trochu poupravil s a spojil s armaturou. Celkem bednění systémem Velox trvalo v jednom člověku jedno odpoledne.

Jako další fázi jsem provedl vyarmování věnce. Objednal jsem roxory (průměr 10 mm) a třmínky 100*200 mm z trminky.cz. Do věnce jsem vložil vždy 4 roxory, na ně nasadil třmínky a poté pytlovými úvazky spojil. Rozteč mezi jednotlivými třmínky je cca 25 cm. Roxory jsem spojoval i se stropními nosníky. Mezi roxory a ostatními prvky stropu (nosníky, vložky, věnec) musí být zachována alespoň 2 – 3cm mezera pro beton.

Skrze strop je potřeba provést ještě prostupy pro různé sítě – kabely, odpady apod. Na ty jsem použil zbylé desky Velox – prostup pro schoz na prádlo a rekuperace; prostupy pro odpady. V těchto místech bylo nutné ještě poupravit Miako vložky a ty podepřít, aby nedošlo k jejich poškození při betonáži.

Následně jsem roznosil kari-sítě s průměrem drátu 6 mm (oko 15 x 15 cm) tak, aby byly položeny „na vazbu“ a překrývaly se o dvě až tři oka – v jednom místě jsou tedy na sobě maximálně tři vrstvy. Do sítí je samozřejmě nutné vyřezat prostupy na odpady apod. Sítě se podložily 2cm podložkami pod kari sítě a celek se svázal pytlovými úvazky jak dohromady, tak k armatuře věnce. Sítě musí být tak jako jiná armatura obalena po celém povrchu alespoň 2cm vrstvou betonu – nesmí ležet přímo na stropě, ale měla by ležet ve spodní části vrstvy betonu.

Následně se strop zalil podobně jako podkladní beton pomocí pumpy. Celkově padlo do stropu cca 14 m³ betonu C20/25. Množství betonu se kvůli různým průvlakům apod. špatně odhaduje. Opět se beton rovnal pomocí 3m vodováhy podle výšky bednění Velox. Nejprve kraje, potom středová část.
Po zalití se několik hodin čekalo a pak se beton sem-tam kropil. Jinak se o kropení postaralo počasí. Léto 2020 stále prší – na výrobu betonu dobrý, ale na jakoukoliv jinou práci to není úplně ideální…

Následovat bude založení řady cihel a vyzdění „půlštoků“, věnce a štítů…