K napsání tohoto článku mě přimělo chybné připojení napájení jednoho stroje (ne mnou). Na třífázovém přívodu byly přehozeny vodiče L a N. V tomto případě se se strojem v podstatě nic nestalo, protože N se nepoužíval, ale snížené napětí způsobovalo u motoru vyšší proud v jedné fázi – vypadával jistič. Nicméně, mohlo dojít k nevratnému poškození drahého zařízení…
Tomuto by šlo zabránit jednoduchým a rychlým kontrolním měřením obyčejnou zkoušečkou za pár stovek.

Tímto článkem samozřejmě nenabádám někoho, aby se hrabal v elektrice! Špatná reprezentace měření může způsobit více škod. Naopak správně naměřené hodnoty neznamenají 100% správné zapojení. Práci přenechte vždy elektrikáři s příslušnou kvalifikací.

Měřící přístroj

Protože v tomto článku jde vyloženě o jednoduché a základní měření, není potřeba nějaký sofistikovaný měřák. Pokud je člověk začátečním, může naopak složitý měřící přístroj zmást – které měření zapnout, který rozsah použít…

V první řadě, doporučuji se vyhnout nějakým jednoduchým „fázovkám“ ve stylu šroubováku, tužky, bezkontaktního testeru a podobně. Měření s nimi je jednoduché, ale někdy ne vždy zcela spolehlivé!

Lepší je použít zkoušečku napětí, které se u vás vžil název „vadaska“. Pomocí tohoto přístroje lze změřit úroveň napětí, sled fází, často otestovat chránič. U stejnosměrných obvodů zjistit polaritu.
Takové Ferrari mezi zkoušečkami je Fluke T (T150, T130, T110, T90). Zakoupením tohoto přístroje určitě neuděláte krok vedle. Z levnějších přístrojů je možné použít např. Uni-T UT15B, nebo obyčejnou zkoušečku Elektroplast SN-4.
Osobně preferuji zkoušečky s mechanickou, nebo alespoň LED indikací. Ty alespoň trochu zatíží měřený obvod, takže nesignalizují naindukované napětí např. vlivem souběhu vodičů. I když tento typ měřícího přístroje má větší proudový odběr, než třeba běžný multimetr.
Typům pouze s displejem nemám tak nějak úplně důvěru. Navíc pokud potřebují baterii… Ale chybu asi neuděláte ani zakoupením těchto modelů. Přítomnost nebezpečného napětí musí signalizovat vždy, i bez baterie.

Postup měření

Zde bude probíráno pouze základní měření přívodu napájení krok za krokem. Počítá se s jednofázovým, nebo třífázovým přívodem. Pro názornost budu rozepisovat jednotlivá měření. V ideálním případě by měl být odběr za měřeným místem zcela odpojen (vypnut vypínač, jističe apod.), jinak může docházet k změnám měřených hodnot.

Zkrácená verze měření, detailní postup níže. Takto by měly vypadat naměřené hodnoty. Změřené hodnoty se mohou mírně lišit. Běžné jsou hodnoty od cca 220 do 240 V (380 až 420 V). Neměly by však být výrazné odchylky při měření jednotlivých fází. L1 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič) L2 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič) L3 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič) N ↔ PE ⇒ 0 V (může vypadnout proudový chránič) L1 ↔ N ⇒ 230 V L2 ↔ N ⇒ 230 V L3 ↔ N ⇒ 230 V L1 ↔ L2 ⇒ 400 V L2 ↔ L3 ⇒ 400 V L3 ↔ L1 ⇒ 400 V Měření sledu fází se věnuje celý článek zde na webu. Pro základní změření stačí dvě měření – kontrola pravotočivého, nebo levotočivého směru. Běžné je, že se používá pravotočivý sled fází. Barva izolace nemá na sled fází vliv. První měřený hrot je většinou na těle přístroje, druhý je pohyblivý. Ale doporučuji projít návod od vašeho měřícího přístroje. L1 → L2, L2 → L3, L3 → L1 ⇒ vždy svítí (svítí „R“), pravotočivý sled fází L2 → L1, L3 → L2, L1 → L3 ⇒ vždy svítí (svítí „L“), levotočivý sled fází

Postupné měření

1. změření fázového napětí proti PE/PEN

Ochranný vodič (PE, kostra, zelenožlutý, nebo zelený vodič) by měl být vždy co nejspolehlivěji spojený se zemí. Při měření jakékoliv fáze proti PE/PEN musí zkoušečka vždy ukázat 230 V (běžná je nějaká tolerance, řekněme 220 až 240 V).

Pokud má zkoušečka velký proudový odběr a instalace je vybavena proudovým chráničem, může dojít k jeho vypadnutí. Některé zkoušečky (např. Fluke T130) mají tlačítko pro zvýšení proudového odběru – samotné měření chránič nevypne, po stisku tlačítka ano.

• L1 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič)
• L2 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič)
• L3 ↔ PE ⇒ 230 V (může vypadnout proudový chránič)

• Pokud je napětí na všech fázích nulové, může být vypnutý přívod napájení.
• Pokud napětí na jakékoliv fázi není přítomno, nebo je o hodně nižší, může být vypadlý jistič, pojistka, přerušený fázový vodič apod.
• Pokud zkoušečka indikuje napětí (kontrolkou, doutnavkou), ale měření vykazuje hodnotu nulovou, nebo o hodně nižší, může být poškozen PE vodič. Jedná se o velice nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitý zásah elektrikáře!

2. změření napětí PE – N

Vodiče PE a N jsou v rozvodné skříni spojeny, nikde jinde dále v elektroinstalaci není jejich spojení přípustné. Rozdělení je provedeno z důvodu oddělení ochranného a pracovního vodiče. Vodič „N“ je zatěžován pracovním proudem, vodič „PE“ není v bezporuchovém stavu zatěžován vůbec. Jeho poškození není běžně rozpoznatelné! Je důležitá pravidelná revize, kdy se měří spojitost ochranného vodiče.

Protože jsou vodiče spojeny, je na nich stejný potenciál. Nemělo by na nich být naměřeno žádné napětí. V opačném případě je poškozena spojitost N, nebo PE vodiče. Tato porucha si žádá neprodlený zásah elektrikáře.

• N ↔ PE ⇒ 0 V (může vypadnout proudový chránič)

3. změření fázového napětí proti N

Pokud elektroinstalace obsahuje „nulák“ (což je dnes v drtivé většině) musí být měřené napětí mezi jakoukoliv fází a nulákem 230 V (běžná je nějaká tolerance, řekněme 220 až 240 V).

• L1 ↔ N ⇒ 230 V
• L2 ↔ N ⇒ 230 V
• L3 ↔ N ⇒ 230 V

• Pokud je napětí na všech fázích nulové, může být vypnutý přívod napájení.
• Pokud napětí na jakékoliv fázi není přítomno, nebo je o hodně nižší, může být vypadlý jistič, pojistka, přerušený fázový vodič apod.
• Pokud zkoušečka indikuje napětí (kontrolkou, doutnavkou), ale měření vykazuje hodnotu nulovou, nebo o hodně nižší, může být poškozen N vodič. Jedná se o velice nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitý zásah elektrikáře!
• Pokud je napětí výrazně větší (např. 300 V), může být poškozený N vodič. Jedná se o velice nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitý zásah elektrikáře!
• Pokud je některé změřené napětí 230 V a některé 400 V je pravděpodobně přehozen jeden vodič L a N. Jedná se o velice nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitý zásah elektrikáře!

4. měření fází proti sobě

Sdružené napětí (mezi fázemi) musí být 400 V (opět s nějakou odchylkou). Předchozí měření zobrazí správné výsledky i v případě že je na všechny fáze přivedena jedna fáze, nebo je jedna fáze vypadlá a za svorkami je proudový odběr.

• L1 ↔ L2 ⇒ 400 V
• L2 ↔ L3 ⇒ 400 V
• L3 ↔ L1 ⇒ 400 V

• Pokud je napětí na všech fázích nulové může být vypnutý přívod napájení.
• Pokud napětí na jakékoliv fázi není přítomno, nebo je o hodně nižší, může být vypadlý jistič, pojistka, přerušený fázový vodič, přehozený.
• Pokud je některé naměřené napětí 230 V je pravděpodobně přehozen jeden vodič L a N. Jedná se o velice nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitý zásah elektrikáře!
• Pokud je některé změřené napětí 400 V a některé 0 V, je možné, že je na dvě svorky přivedena jedna fáze.

5. změření sledu fází

Sled fází je důležitý u 3f. točivých strojů. Změna sledu fází zapříčiní opačný směr motorů. Běžné je zapojovat přívod tak, že je zajištěn tzv. „pravotočivý“ směr. Napětí na první fázi předbíhá napětí na druhé fázi. Napětí na druhé předbíhá napětí na třetí, atd. Podrobněji se věnuji sledu fází v článku Zjištění sledu fází a jednoduchý tester.
Tester má dva měřicí hroty – hrot na těle je v drtivé většině případů referenční. Pokud se tento hrot připojí na „předbíhající“ fázi a druhý konec na další fázi, je to signalizováno svítící doutnavkou, nebo svítící kontrolkou (většinou označena „R“).

První fáze (označena kurzívou) zde v popisu je vždy měřena tělem přístroje (označen L1).

• L1 → L2, L2 → L3, L3 → L1 ⇒ vždy svítí, pravotočivý sled fází
• L2 → L1, L3 → L2, L1 → L3 ⇒ vždy svítí, levotočivý sled fází

Měřte, měřte, měřte…

Jde vidět, že jednoduchým, pouze několik sekund trvajícím měřením obyčejným měřicím přístrojem  může odhalit alespoň základní poruchy přívodu elektrické energie. S přibývající praxí se toto často vytrácí, ale změření i vlastního zapojení by mělo být vždy standardem.

 

Další vlastnosti měřicích přístrojů

Na „běžné“ měření stačí „běžný“ měřící přístroj. Ale i jednoduché zkoušečky musí splňovat různé parametry. Jako jednoduchý příklad bych mohl zmínit nebezpečí použití měřáku za pár stovek třeba v rozvodnách, kde zkratové proudy mohou dosahovat obrovských hodnot. Tomuto odpovídá příslušná kategorie přístroje (na přístroji označeno CAT). Na přístroji na ve videu je označeno „CAT II“, takže by se mely měřit jenom „Spotřebiče do zásuvky, které nejsou galvanicky odděleny od zdroje„, viz odkaz.

Některé elektromechanické přístroje mají omezenou maximální dobu měření – měřící obvody se zahřívají a je možné jejich poškození přehřátím. Vždy je nutné se řídit návodem k použití.